16)Problémy a sporné otázky MV v současném světě (regionální konflikty)
Korejské vztahy
- příčiny:
o historický problém
o tlak velmocí po WWII, 1950´s vztahy mezi oběma státy napjaté, dodnes nemají diplomatické styky
o KLR- v současné době hrozbou v regionu, militarizovaná ekonomika,
- Postižené státy:
o KLR, KR
o USA (spojenec jižní Koreje), Rusko (spolu s USA po WII rozhodovalo), Japonsko (spojenec USA, je blízko), Čína (ideový spojenec, nemá zájem na růstu moci USA v regionu) ovšem co se týče SK a držení jaderných zbraní se Čína distancuje
- Konkrétní problémy:
o hrozba jaderných zbraní, uzavřený režim, problém s uprchlíky – nikdo nemá zájem na rozpadu režimu
- možná řešení:
o sjednocení
§ problém: lidé z KLR by nebyli na trhu práce konkurenceschopní, došlo by k masivnímu exodu na jih
§ jižní Korea by si to představovala tak nějak pozvolně v horizontu 50ti let
§ v podstatě nikdo v regionu nechce zhroucení režimu SK, znamenalo by to zhroucení systému mezi státy v regionu, zhoršení podmínek, obrovská emigrace do okolních zemí - což by bylo největším problémem
o vojenský zásah (G. Bush)
§ hrozba použití jaderných zbraní v regionu
o vnitřní politická změna - stále zůstává problém co s emigrací, je otázkou jestli při vnitřní pol. změně lidé nebudou emigrovat v takovém množství
Taiwan
- rozdílný politický systém
- Čína, USA
- Snaží se působit dojmem, že je samostatný stát
- Čína: považuje Taiwan za svou provincii (dokonce pro ni má své vlastní ministerstvo)
- USA: součást Číny, ale nepřipouští násilné sjednocení
o Od Eisenhowera bezpečnostní garance
o Je pro pozvolné sjednocení na bázi Hong-kongského modelu
- Možná řešení:
o Sjednocení
§ pod Čínu – nelze mírově
§ pod hlavičkou demokracie- předpokládá velikou politickou změnu v kontinentální Číně
o Vojenský zásah
§ Čína nedávno schválila zákon, který legalizuje případný útok na Taiwan
možnosti řešení :
sjednocení s Čínou „kom. režim“
pokud v Číně bude demokracie (což nepravděpodobné) – možnost spojení
vojenské sjednocení (násilné), což vyvolá mezinár. krizi
Kurdské osídlení (Kurdistán)
- problém: etnický spor, historické důvody (spory o určení hranic)
- právo národů na sebeurčení – národy bez vlastního státu by měly mít možnost mít svůj stát – není to ale reálné
- řešení:
o integrace v regionu
§ nereálné – funguje na úrovni Evropy, ale integrační procesy jsou v tomto regionu na mnohem nižším stupni
o rozdělení Iráku
§ mohlo by uspokojit Irácké Kurdy
§ přispělo by k vyčištění vztahů
· lepší je mít korektní vztahy mezi rozdělenými státy než občanskou válku
· menší státy by zůstaly ve vlivu Iránů
Izraelsko-palestinský konflikt
- příčiny: historické, náboženské a etnické (muslimové x Židé), sociální a demografické
- Izrael: nestabilní vláda – mnoho malých stran
- Zahrnuté státy:
o USA- spojenec Izraele
o EU- podpora Palestiny
- Možná řešení: zlepšení sociální situace Palestinců
o Izolace (podobně jako berlínská zeď byla ostuda, tak ale možná i izolovala společně s obyvateli i napětí- dočasné řešení, ale dokáže na relativně dlouhou dobu vyřešit problém)
o Porážka 1né strany (v tomto případě nereálné)
o Kompromis
§ Problém statutu Jeruzaléma – náboženský symbol a místo, které by měli spravovat výhradně oni)
- Izrael, Kolumbie (centrální vláda kontra marxistické guerilly na severu země), Blízký Východ – zlepšení sociálních podmínek a dodání perspektivy obyvatelům
- Irák, Írán -„Global Marshall Plan“- postupné zlepšování sociálních podmínek – vybudování infrastruktury a škol
- Obecně se má za to, že dlouhodobě by se měl Západ orientovat na vyškolování špičkových odborníků pro řešení konfliktů, nikoliv do zbraní
Problém Irska
IRA – (Irisch republican army) – irská teroristická organizace. Počátky irského ozbrojeného odporu sahají do pol
Baskická otázka
= komplex problémů spojených s postavením baskické národnostní menšiny
Baskové = etnikum mluvící neindoevropským jazykem příbuzným iberštině, žijí v severním Španělsku (cca 650 000) a v Jihozápadní Francii (cca 150 000). Původně byli zahrnuti do Kastilského království, v jehož rámci měli politickou svébytnost. Roku 1839 zbavily Basky samosprávy jako trest za jejich podporu Karla Bourbonského proti legitimní královně Isabele II. Tři měsíce po vypuknutí občanské války, vyhlásili Baskové v historickém centru země, městečku Guernica, Baskickou republiku (Euzkadi). Gen. Franco leteckými útoky zničil Guernicu a obsadil průmyslové a hospodářské centrum Baskicka Bilboa, čímž baskická autonomie přestala existovat. Po celém vládnutí Gen. Franka bylo Baskické obyvatelstvo utlačováno. A v roce 1974 zahájila teroristická organizace ETA vlnu násilí. Po návratu k demokracii, byla vyhlášena autonomie Baskicka, avšak terorismus baskických extrémistů trvá nadále
Súdán Vs. Dárfúr
Historie :
6. století proběhla christianizace Súdánu a o sto let později i jeho islamizace. Núbijští křesťané podlehli tlaku muslimů v 16. století, když muslimové získali v severním Súdánu převahu a založili samostatný sultanát Funj, který byl v 19. století rozvrácen egyptsko-osmanským vojskem. Osmanská říše tím získala zásobárnu otrocké síly. Tento neutěšený stav ukončila až britská kolonizace na konci 19. století, kdy se území Súdánu stalo britsko-egyptským kondominiem. Britští vojáci opustili území Súdánu v roce 1955.
popis:
Dárfúr je region ležící na západě Súdánu, který sousedí s Libyí, Čadem a Středoafrickou republikou. Na území Dárfúru žijí africké kmeny, které přijaly islám. Od roku 1994 je tento region správně rozdělen na tři oblasti: Severní Dárfúr, Jižní Dárfúr a Západní Dárfúr, v čele každé oblasti stojí vládce, který je jmenován centrální vládou. V roce 2003 vypukl konflikt mezi povstaleckými skupinami a centrální vládou. Vláda
vyzbrojila a vybavila arabské milice (Janjaweed), které měli rebelii potlačit. To také súdánský prezident Al-Bashir přiznal v prosinci 2003
Janjaweed Vs. - ozbrojené milice vyslané vládou – tato skupina nesnáší etnikum v Dárfúru, Jejich činnost je obvykle spojená s nájezdy na vesnice, zabíjením, pleněním, vypalováním vesnic a znásilňováním. Primárními cíly milicí Janjaweed jsou civilisté, útočí na koních či velbloudech, jsou ozbrojeni kulomety. Jejich napojení na vládní struktury je prokázáno. Vláda Janjaweedy vyzbrojuje, podílí se na jejich nájezdech a mnohdy jsou členy Janjaweedu i příslušníci súdánských ozbrojených sil |
SLA (Súdánská osvobozenecká armáda) JEM (Hnutí za spravedlnost a rovnost) NRF (Fronta národního vykoupení) |
Tento konflikt je považován za genocidu, v březnu byla zahájena činnost mezinárodního trestního tribunálu, ovšem dodnes, neuznali znaky genocidy v Dárfúru za genocidu.
neschopnost se domluvit i mezi rebelskými hnutí, bojují proti súdánské vládě i proti sobě
súdánská vláda oznamuje cca 120 obětí, tenhle rok mezinárodní organizace napočítala cca kolem 500 000
podpora Súdánu ze strany Číny, USA chce zastavit, ale nemůže, Modré přilby nemůžou zasáhnout pokud ICC neuzná konflikt v Dárfúru za genocidu.
možnost vstupu modrých přileb v omezeném množství s jednotkami Africké unie, které ovšem nemají dostatek nearabských vojáků
Problém energetiky – Rusko Vs. Ukrajina, Bělorusko
Březen 1994 - Ruská plynárenská společnost Gazprom omezila dodávky plynu Bělorusku a Ukrajině kvůli jejich vysokým dluhům vůči ruským plynařům. Rusko také obvinilo Ukrajinu, že neoprávněně odebírá plyn určený pro západní Evropu. Bělorusko poté část dluhu zaplatilo, dodávky na Ukrajinu byly obnoveny poté, co se Ukrajina zavázala v rámci splacení dluhu postavit obytné domy pro zaměstnance ruského plynárenského průmyslu. U českých odběratelů se snížení dodávek ruského plynu na Ukrajinu neprojevilo.
Leden 1995 - Kvůli neshodám mezi Ruskem a Ukrajinou o výši poplatků za přepravu ropy byly přerušeny dodávky ruské ropy do ČR, Slovenska, Polska a Maďarska. Po několika dnech byly dodávky obnoveny.
Leden 2006 - První den roku zastavil koncern Gazprom dodávky plynu na Ukrajinu, což zasáhlo i další evropské země. K zastavení dodávek Gazprom sáhl po neúspěšném jednání s Ukrajinou o zvýšení ceny za ruský plyn na západoevropskou úroveň. Krize skončila 4. ledna rámcovou dohodou mezi Ruskem a Ukrajinou o nových cenách. Analytici krizi tehdy částečně vysvětlovali zhoršením vztahů mezi oběma státy po takzvané "oranžové revoluci" na Ukrajině.
Leden 2007 - Rusko zavedlo exportní clo na ropu do Běloruska ve výši 180 dolarů za tunu s odůvodněním, že Minsk zneužívá levné ruské ropy k exportu svých ropných produktů na západní trhy. Jako odvetný krok uvalilo Bělorusko na tranzit ruské ropy do Polska a Německa poplatek 45 dolarů za tunu a 8. ledna přestala do Evropy proudit ropa ropovodem Družba. Dodávky byly obnoveny 11. ledna poté, co Bělorusko začalo vracet do ropovodu neoprávněně odčerpanou ropu.
Březen 2008 - Ruský Gazprom začal Ukrajině omezovat dodávky zemního plynu. Kyjev podle Gazpromu stále dluží za loňské dodávky a odebírá plyn bez dohody pro letošek.