Jdi na obsah Jdi na menu
 


19) Druhy a význam regionálních mezinárodních organizací

 

OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě; OSCE - Organization for Security and Cooperation in Europe)

= regionální organizace (vojensko-politická integrace)

-          členové: 55 států (USA, Kanada, evropské státy)

 

nejprve založena KBSE :

(většin. státy NATO a Varšavské smlouvy; Evropa + USA, Kanada; bez Albánie –Hoksa Albert-china)

 

  • myšlenka celoevropské bezpečnostní konference
  • konkrétní návrh konf. předložen r. 1954 SSSR (jednalo se o rozdělení světa po II. svět. válce)
  • jednání o konferenci probíhala v letech 1972 - 73
  • vlastní multilaterální jednání se uskutečnila v letech 1973 - 75; účastnilo se jich 35 států

Konference:

    • rozhodnutí na základě konsenzu
    • výměna názorů, spolupráce
    • nový způsob komunikace

 

r. 1995 vznik OBSE přetvořením KBSE

 

hl. cíle OBSE:

- budování plně demokratické společnosti

- prevence lokálních konfliktů

- obnovování stability a míru ve válečných oblastech

- prosazování kolektivní bezpečnosti

- odstraňování rozdílů mezi státy

orgány:

Následná schůze = nejvyšší orgán; shromáždění nejvyšších představitelů států (nepravidelné)

§  Summit

§  Ministerská rada

§  Vysoká rada = Ekonomické fórum (1x ročně)

§  Stálá rada

§  Fórum pro bezpečnostní spolupráci

 instituce:

  • Výkonný předseda = řídí OBSE v době, kdy nezasedá Následná schůze nebo Summit; pochází vždy z předsednické země
  • Generální tajemník (Vídeň); Sekretariát (Vídeň)
  • Úřad pro demokratické instituce a lidská práva (Varšava)
  • Vysoký komisař pro národnostní menšiny (Haag)
  • OBSE uskutečňuje mise v krizových oblastech Evropy (Bosna a Hercegovina, Makedonie, Kosovo, Chorvatsko, Gruzie) –> pokusy o nastolení demokratických systémů
 
AFRICKÁ UNIE

 

vznik: 2002, nahrazuje původní Organizaci africké jednoty

sídlo: Addis Abeba (Etiopie)

vzorem spolupráce EU, doposud však organizovanost a vzájemná součinnost poměrně slabá

sdružuje všechny africké státy (vyjma Maroka – z důvodu okupace Západní Sahary)

obdobně jako jiné deklarace na africkém kontinentu, začala život velkými gesty a ještě většími cíly. Hlavní cílem bude zajistit prosperitu africkému kontinentu a šíření demokracie. Další neméně významný úkol, naznačil prezident Jižní Afriky Thabo Mbeki, který doufá, že Afrika se stane "místem zákona" a přestane být periférií světa.

má své vlastní vojenské jednotky

Nafta

 

  • Dohodu o severoamerickém volném obchodu (NAFTA) podepsali představitelé USA, Kanady a Mexika 9. října 1992, v platnost vstoupila 1. ledna 1994.

 

        HISTORIE

  • vyvrcholením dlouhodobých snah Spojených států amerických (i Kanady) o vytvoření společné zóny volného obchodu a dosavadních americko-kanadských vztahů se stal v r. 1987 podpis Dohody o volném obchodu mezi Kanadou a Spojenými státy americkými – CUSFTA. (základ NAFTY)

 

  • významný potenciální trh, ale i vhodného partnera pro další formy kooperace USA spatřovaly i ve svém jižním sousedovi – Mexiku. V r. 1985 nastoupila tato země cestu ekonomických a také politických reforem. Na jejich základě uzavřely USA a Mexiko v letech 1985-1989 tři obchodní dohody, které se staly platformou pro neustále rostoucí vzájemný obchod USA a Mexika.

 

§  současně probíhala jednání mezi Kanadou a Mexikem, avšak podstatně pomaleji. V březnu 1990 podepsaly tyto země deset samostatných dohod. Jejich nenaplněná očekávání, vysoká míra obchodní závislosti a vnitřní ekonomické problémy severoamerických zemí, na intenzitě nabývající integrační procesy v Evropských společenstvích a vlekoucí se mnohostranná obchodní jednání o liberalizaci světového obchodu v rámci Uruguayského kola GATT bezprostředně ovlivnily přijetí Dohody o severoamerickém volném obchodu – NAFTA (třístranné regionální integrační seskupení).

 

        CÍL NAFTA

§  odstranit překážky obchodu, podpořit konkurenci, rozšířit investiční příležitosti, zajistit dostatečnou ochranu duševního vlastnictví a nastolit efektivní postupy při realizaci dohody a řešení sporů. Těchto cílů má být dosaženo při dodržování zásad – národního zacházení, nejvyšších výhod a procedurální transparentnosti.

 

§  Úkolem pravidel o původu zboží je zajistit, aby výhody byly poskytovány pouze zboží vyrobenému v zóně volného obchodu. Dohoda odstraňuje významné investiční bariéry, zajišťuje pro investory ze signatářských zemí národní režim a vymezuje mechanismy pro řešení sporů mezi investory a členskou zemí NAFTA. Ustanovení zaměřená na obchod službami všeobecně poskytuje dodavateli zahraničních služeb stejné podmínky, jaké požívají domácí dodavatelé. Pokud jde o duševní vlastnictví, NAFTA zajišťuje ve srovnání s existujícími dohodami či mezinárodními úmluvami nejvyšší úrověň ochrany.

ORGANIZACE ZEMÍ VYVÁŽEJÍCÍCH ROPU - Organization of petroleum exporting countries (OPEC)

 

vznik: 1960 (na Bagdádské konferenci)

sídlo: původně Ženeva, od roku 1965 Vídeň

členové: Irán, Irák, Kuvajt, Saudská Arábie, Venezuela, Katar, Indonésie, Libye, Spojené arabské emiráty, Alžírsko, Nigérie

v čele Konference zástupců členských zemí, Rada guvernérů

-    cíle : - koordinace a jednotnost ropné politiky,

 - pravidelné zásobování ropou

stanovování kvót na vývoz ropy, na jejichž základě zajišťuje stabilní ceny

rozpočet z příspěvků členských zemí

váha OPEC vzrostla velmi výrazné v době dvou ropných krizí (1973, 1979), později

zavedeny vývozní kvóty pro členské země – konsolidace rovnováhy mezi vývozci ropy a jejich odběrateli

 

 

ASIJSKO-TICHOMOŘSKÁ HOSPODÁŘSKÁ SPOLUPRÁCE (APEC)

vznik: 1989

sídlo: Singapur

cíle:  hospodářská spolupráce; liberalizace ekonomického prostředí; rozvojové programy

 

-          je organizace sdružující 21 zemí. Tyto země vytvářejí polovinu HDP světa. Cílem tohoto seskupení je zlepšit ekonomické a politické vztahy mezi členskými státy.

 

MERCOSUR - Mercado Común del Sur

 

vznik: 1991

zóna volného obchodu

celní unie mezi Argentinou, Brazílií, Paraguayí, Uruguayí a Venezuelou

sídlo: Montevideo (Uruguay)

ostatní latinskoamerické země jsou přidruženými státy, statut pozorovatele si drží Mexiko

 

VISEGRÁDSKÁ SKUPINA („Visegrádská čtyřka“) (V4) - Visegrad Group

 

vznik: 15. 2. 1991 – podepsána Deklarace o spolupráci tří zemí na cestě evropské integrace, v maďarském Visegrádu (místo historického setkání králů tří zemí v roce 1335)

 

spolupráce v oblasti reformy a přechodu na tržní ekonomiku

společné vystupování před USA, ES/EU

koordinace spolupráce v nadstátních problémech (integrace do západních org.,

v oblasti životního prostředí, azylové politice, boji s kriminalitou, zbrojní projekty)

pravidelná setkání na úrovni expertů

volna struktura - jediný společný orgán -Mezinárodní visegrádský fond, sídlo: Bratislava

 

STŘEDOEVROPSKÁ DOHODA O VOLNÉM OBCHODU - Central European Free Trade Agreement (CEFTA)

vznik: 1992

Smlouva CEFTA celkově vychází ze standardů WTO (tento smluvní dokument znamená především odstranění vzájemných celních bariér a harmonizuje soudnictví   v oblasti ochrany duševního vlastnictví, pravidla hospodářské soutěže a politiku dovozních omezení a kvót)

cíl :

vytvořit alternativu rozpadlému sovětskému a RVHP trhu

odstranění obchodních a celních barier

podpora tržní ekonomiky a liberalizace vzájemného obchodu –                                                                                         postupně rozšiřována směrem na JV

 

členové: Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Černá Hora, Kosovo a Metochie, Makedonie, Albánie, Moldávie

 

VÝMARSKÝ TROJÚHELNÍK

 

jde o neformální platformu mezi Francií, SRN a Polskem.

vznik na počátku 90. let XX. století.

ustálenou praxí je každoroční setkávání francouzského a polského prezidenta a spolkového kancléře

v současnosti vliv této iniciativy značně oslabil – dáno značnými rozdíly (polský příklon k USA, spory mezi starými a novými zeměmi EU, spor o vedení plynovodů (z Ruské federace do SRN mimo území Polska - pokles strategického postavení Polska)