Jdi na obsah Jdi na menu
 


22 )Evropská integrace

 

 

Stupně integrace:

1)       Zóna volného obchodu(mezinárodni) – čl.země mezi sebou odstraní cla a jiné překážky volného pohybu zboží a služeb, vůči nečlen.zemím má každá země vlastní cel.politiku

2)       Celní unie (mezinárodni) – čl.země vytváří jednotné celní území se společ.celní politikou

3)       Společný trh (mezinárodni) – umožňuje volný pohyb zboží, služeb, práce a kapitálu mezi čl.zeměmi

4)       Hospodářská unie (nadnárodní) – sjednocení ekon.podmínek, koordinace hosp. i soc. politiky vedoucí až k identickým podmínkám v čl.zemích; rozhodovací pravomoci přechází z jednotlivých státních orgánů na nadnárodní

5)       Měnová unie (nadnárodní) – základ pro úplnou ekon.integraci, přepokládá jednotnou hospodářskou i měnovou politiku, kterou zajišťuje společná centrální banka; zahrnuje přechod ke společné měny

 

 

Důvod zahájení integrační iniciativy: EKONOMICKÉ, POLITICKÉ, VOJENSKÉ

 

*  snaha o zamezení a předcházení dalším válečným konfliktům na kontinentě

* překonání éry nacionalismu spoluprací národů

* vytvoření svébytné Evropy bez diktátu velmocí

* přesvědčení o efektivitě kooperace

 

 

1948 – Benelux – celní unie

 

1950Schumanův plán ( robert Schuman – fran.ministr zahraničí)

-spočíval v založení ESUO

-šlo o ideu postupného zrušení cel a ustanovení kvót pro uhlí a hutní produkty a následného vytvoření společného trhu

-kontrola německého průmyslu a jeho opětovná integrace do Evropy pod kontrolou vítězných mocností

 

1951Pařížská smlouva ( v platnost 1952), podepsána na 50 let, r,2002 zaniklo

- založení Evropského společenství uhlí a oceli ( ESUO, tzv. Montánní unie)

-zakl.členové (6): Francie, SRN, Itálie, Benelux

-cíle: kontrola, zemezení konfliktů, ekon.rozvoj, vytvoření společ.trhu…

 

1957- Římské smlouvy (  v platnost 1958)

-zakl.členové (6)- Francie, Itálie, Německo, Benelux

-vzniklo:

 

Evropské společenství pro atomovou energii – EUROATOM

-       cíl: mírové využívání atomové energie a jeho kontrola, kontrola a koordinace jaderného výzkumu a energetiky

 

Evropské hospodářské společenství – EHS, angl. EEC

-cíl: postupně propojovat národní hospodářství členských zemí a budovat mezi nimi jeden jednotní vnitřní trh

-postaveno na ,,4 svobodách“ – volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu

-postupné odbourávání vnitřních cel

 

1958- vznik Evropské investiční banky (EIB)

-sídlo: Lucemburk

-finanční ústav EU, nezisková organizace, podpora společného trhu

-dlouhodobé spolufinancování kapitálových investic

 

1960 – založeno Evropské sdružení volného obchodu- ESVO, angl. EFTA= European Free Trade Association

-zakl.členové : Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Norsko, Dánsko, Švédsko, Rakousko, Velká Británie, Portugalsko

Další členové: Island, Finsko

-cíl: ekonomická spolupráce, ale pouze na mezivládní úrovni (tedy neintegrační)

-postupně hlavní členové přešli k EHS/EU

- dnes pouze : Švýcarsko, Lichnštejnsko, Norsko a Island

 

( od r.1993 funguje tzv. EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ PROSTOR – smlouva mezi EU a EFTA o volném pohybu osob, zboží a služeb a kapitálu mezi všemi 31 zeměmi; podepsána v Portu 1992)

 

1967 – vznik Evropského společenství – ES – Slučovací smlouva

- vzniklo sloučením ESUO, EHS, EUROATOM

 

1.VLNA – 1973 – Velká Británie, Irsko, Dánsko

( Norsko odmítlo vstup v referendu)

 

1979 – založení Evropského měnového systému – EMS

-Cíl: těsnější spolupráce v oblasti měnové politiky, stabilita evr.měn

-došlo k zavedení ECU ( European Currency Unit )

*umělá jednotka

* vyjadřovala sílu ekonomik EMS

 

2.VLNA – 1981 – Řecko

-nejdražší přistoupení EU -> díky tomu zavedeno přechodné období

 

1985 – podepsání Schengenské dohody ( Schengen -> Lucembursko)

-plně platná od 1995

-jedná se o dohodu o postupném uvolnění hranic a odstranění hraničních kontrol

-první signatáří: Francie, Benelux, SRN

-Schengenský prostor postupně obsáhl ještě: Itálii, Portugalsko, Řecko, Rakousko, Dánsko, Švédsko, Finsko, Norsko a Island(<-nečlenské státy) , Švýcarsko

-POUZE VELKÁ BRITÁNIE A IRSKO SE DOSUD NEPŘIPOJILY.

- vstup ČR 21.12. 2007

 

3. VLNA – 1986 – Španělsko a Portugalsko

 

->EU 12: Benelux, Francie, Itálie, SRN, Velká Británie, Dánsko, Irsko, Řecko, Španělsko, Portugalsko

 

1986 – Jednotný evropský akt – akt o jednotné Evropě; přechod k jednotnému trhu ES ( v platnost 1987 a začal fungovat 1993)

 

1991Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD)

-sídlo: Londýn

-podpora transformačního procesu zemí východní Evropy a států bývalého Sovětského svazu poskytováním rozvojových úvěrů

 

1992 - podepsána Maastrichtská smlouva ( Smlouva o evropské unii)

-vstoupila v platnost 1993

-řeší otázky vnitřního trhu a společné měny

-cíl: radikální prohloubení evropské integrace, postupné vytvoření hospodářské a měnové unie, podpora hospodářského a sociálního pokroku, vytvoření prostoru bez vnitřních hranic, upevňování identity EU zvláště na mezin.poli, zavedení občanství EU

 

-vytvořena zájmová struktura o třech pilířích

I. – společné zájmy z čistě hospodářské sféry; evropské společenství

II. – zahraniční a bezpečnostní politika

III. – vnitro a justice

 

->ustanoveno evropské (primární, společné) právo – ACQUIS

 

1993 – vznik Evropského hospodářského prostoru (EHP) složený ze členů EU a členských zemí ESVO (celkem 31 zemí)

-používají stejných hospodářských podmínek, nemohou se však podílet na politických rozhodnutí a vytváření podmínek

 

Červen 1993 – Kodaňský summit – ustanovení pevných kritérií pro členství v EU – tzv. kodaňská kritéria

-stabilita institucí zaručující demokracii, zákonnost, ochrana lidských práv, respektování menšin; fungující tržní hospodářství; schopnost převzít závazky plynoucí z členství

 

4.VLNA – 1995-Rakousko, Finsko, Švédsko

(Norsko opět v referendu odmítlo)

 

1997 – přijata Amsterodamská smlouva (platná 1999)

-revize smlouvy o EU, zpřehlednění práva Unie

-přijat Pakt stability a růstu, který zavazuje země eurozóny k rozpočtové disciplíně a dodržování konvergenčních kritérií

1998 – vznik Evropské centrální banky (ECB)

-sídlo: Frankfurt na Mohanem

-výkon měnové politiky zemí eurozóny

-cíl: udržení měnové stability a podpora všeobecné hospodářské politiky EU

 

1999 – vznik EURA

-plnohodnotná měna v bezhotovostním styku

 

2000 – Smlouva z Nice ( přijata 2001, platnost od 2003)

-přijata Charta základních práv EU

-nová etapa příprav na rozšíření EU o země střední a východní Evropy, Středomoří a pobaltské státy -> provedení nepotřebnější vylepšení fungování institucí

 

2002zavedení EURA v běžném hotovostním styku namísto měn 12 zemí EU ( s výjimkou : Dánska, VB a Švédska)

 

2003 – Aténská smlouva

-završení předstupních příprav a podpis přístupových smluv pro 10 nových zemí EU

-slavnostní podpis přístupové smlouvy

 

5.VLNA – 1.5. 2004 – ČR, Polsko, SR, Maďarsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Slovinko, Malta, Kypr ( na Kypru se nekonalo referendum – schválil to kyperský zákonný sbor)

 

 

5. VLNA doplňující – 2007- vstup Rumunska a Bulharska -> 27 států

 

 

Přístupový proces ČR

1989 – program PHARE – primárně namířen na Polsko a Maďarsko, posléze rozšíření na další postkomunistické země

1991 – ČSFR  podepsalo s ES asociační dohodu ( dohoda o intenzivnější spolupráci)

 

1993 – ČR uzavírá s EU novou asociační dohodu + Kodaňská kritéria

 

1996 – Řím – premiér ČR Václav Klaus podává přihlášku do EU

 

1997 – podán kladný posudek na ČR

 

1998 -2002 – přístupová vyjednávání vede Pavel Telička – vydávány hodnotící zprávy

 

2003 – Athény – slavnostní podpis

 

Červen 2003 – referendum o vstupu – 56% účast, 77% PRO

 

1.5. 2004 – vstup do EU -> nový komisař Pavel Telička

 

Červen 2004 – 1. volby do evropského parlamentu ( 24 poslanců)

 

Podzim 2004 – nová komise -> Vladimír Špidla (práce a soc.věci)

 

13.12. – podpis Lisabonské smlouvy (27 států)

 

21.12. 2007- vstup do Schengenu

 

 

Nýso navíc k oslnění ;-) :

 

Státy mimo EU používající EURO:

Černá Hora, Kosovo, Monako, San Marino, Bosna a Hercegovina, Vatikán, Andorra

 

     Konvergenční kritéria:

6)       rozpočtový deficit do výše max. 3% HDP země

7)       celkový veřejný dluh do výše max. 60% HDP země

8)       roční míra inflace max. o 1,5% vyšší než mají 3 země s nejnižší mírou inflace v EU

9)       dlouhodobá úroková sazba max. o 2% vyšší než mají 3 země s nejnižší úrokovou sazbou v EU

10)   stabilita kurzu

 

1948- vznik Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci OEEC (OECD)-zabývá se rozdělováním pomoco tzv. Marschallova plánu-1995 se stala členem ČR-jako první poskomusnistický stát-nedisponuje žádnými finančními prostředky; výraznou roli však hraje jako analytik a poradenská finanční organizace – poskytování odborné pomoci

 

1960 – podepsána úmluva o OECD – Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj-sídlo: Paříž-cíl: dosahovat co nejvyšší životné úrovně členských zemi aniž by byl narušen ,,sociální smír“ a kvalita životního prostředí a tím přispívat k rozvoji světového hospodářství, snaha liberalizovat a uvolňovat obchodní prostředí, sbližovat legislativy-navazuje na zaniklou Organizaci pro evropskou ekonomickou spolupráci 

- 2004 (1. 5.) - ČR, SR, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko, Malta, Kypr

- hl. orgány EU:

- Evropská rada, Evropský parlament, Rada EU, Evropská komise, Hospodářský a sociální výbor, Evropský účetní dvůr, Evropský soudní dvůr, Evropský ombudsman, Výbor regionů

- sídla - Brusel (hl. m. Belgie), Lucemburk (hl. m. Lucemburska) a Štrasburk (Francie)

Evropská rada (Evropský summit)

= samostatné jednání hlav členských států EU a šéfů jejich vlád + předsedy Komise; probíhá pravidelně 2x ročně a dále podle potřeby

- poskytuje EU podněty pro její rozvoj, urychluje proces integrace, vytyčuje její obecný politický směr a zabývá se problémy, které nevyřešila Rada ministrů

- smí se usnášet pouze jednomyslně

- předsednictví v radě se mění podle předsednictví v EU a schůze probíhají ve státě, jež EU předsedá

Evropský parlament - Štrasburk

= jediná přímo volená instituce EU; vykonává demokratickou kontrolu zákonodárného procesu na úrovni EU

- legislativní, rozpočtová a kontrolní pravomoc

- EP má 732 poslanců (např. Německo 99, ČR 24, Malta 5)

- funkční období - 5 let, poměrné volební zastoupení

- nejednotný statut

- nadnárodní poslanecké kluby sestavené podle politické orientace, ne podle země původu (Evropští sociální demokraté, Evropská lidová strana…)

- sídlí ve Štrasburku, jednotlivé pracovní skupiny zasedají v Bruselu, sekretariát v Lucemburku

- první volený EP ve volebním období 1979 - 1984

- pravomoci výrazně rozšířeny Maastrichtskou a Amsterdamskou smlouvou - 1993 a 1999

- předseda Josep Borrel Fantell; 14 místopředsedů

Evropský ombudsman - Štrasburk

= veřejný ochránce práv; od občanů, FO nebo PO z členského státu EU přijímá a posuzuje stížnosti na instituce EU

- vznik 1995

- funkční období - 5 let

Rada EU (Rada ministrů) - Brusel

= mocenský orgán EU

- koordinuje politiky jednotlivých členských států i společnou politiku ES, jménem EU uzavírá smlouvy s třetími zeměmi, vydává akty práva ES - právní normy

- rozhodnutí závazná pro všechny členské státy

- předsednictví v Radě se mění po půl roce, v současnosti předsedá Nizozemsko; předsedající zemi po technické a administrativní stránce asistuje Generální sekretariát rady

- trojka = spolupráce ministra zahraničních věcí předsednické země a ministrů ze zemí před a po předsednické zemi –> zajištění kontinuity

- COREPER = zástupci členských států v Bruselu

- ECOFIN = ministři financí a obchodu, projednávající ekonomické otázky

Evropská komise - Brusel

= ochránce právního systému EU

= legislativní, výkonný, administrativní a jurisdikční orgán; jako jediný orgán může navrhovat akty práva ES - právní normy (o nichž později jedná Rada ministrů a EP)

- má vlastní rozhodovací pravomoc - dbá na plnění smluvních závazků a v případě jejich porušení má právo zasáhnout (podává žalobu k Soudnímu dvoru), spolu s ostatními institucemi navrhuje rozpočet EU a předkládá závěrečnou zprávu o hosp. s rozpočtem

- 25 komisařů z jednotlivých členských zemí EU (do 1. 11. bylo 30 komisařů), každý komisař se stará 1 oblast, nesmějí být reprezentanty státu (V. Špidla, G. Verheugen, Benito Ferrero-Waldner)

- funkční období - 5 let

- předseda - Chosé Manuel Barroso, Portugalsko; předtím Romano Prodi, Itálie

Hospodářský a sociální výbor - Brusel

= orgán reprezentující zaměstnavatele, zaměstnance a představitele svobodných povolání

- 6 sekcí (zemědělství, hosp. a měnová unie, zaměstnanost, vnější vztahy, vnitřní trh, doprava…)

- schůze 10x ročně

- funkční období - 4 roky

Výbor regionů - Brusel

= poradní orgán pro Komisi, Radu a Parlament

- poskytuje místní a oblastní vazbu pro rozhodování v EU

- 7 sekcí (politika, zemědělství, doprava, energetika, sociální politika, zaměstnanost, kultura…)

- vznik 1994; 317 členů

- předseda (2 roky)

Evropský účetní dvůr - Lucemburk

= instituce garantující finanční a měnovou politiku EU; dohlíží na správnou fci kontrolních orgánů jednotlivých institucí, na hospodaření s penězi z EU v jednotlivých státních institucích  a kontroluje výdaje EU

- 25 nezávislých odborníků z jednotlivých členských zemí

- funkční období - 6 let

- předseda (3 roky) - Juan Vallés, Španělsko

Evropský soudní dvůr - Lucemburk

= nejvyšší instituce zajišťující soulad mezi právem ES, jednotlivých členských států a jejich subjektů (PO, FO a občanů)

- spory, které se nepodaří vyřešit v členských zemích, se po podání žádosti projednávají u ESD, jehož stanovisko je rozhodující

- 25 soudců a 9 generálních advokátů, funkční období - 6 let

- zasedá v plénu nebo v senátech složeném ze 3 či 5 soudců

- předseda (3 roky) - Vassilios Skouris, Řecko

- Evropský soud prvního stupně

- vyřizuje stížnosti jednotlivých osob proti rozhodnutím institucí EU, spory mezi institucemi EU a jejich zaměstnanci a žaloby proti Komisi

- proti jeho rozhodnutí se lze odvolat k Soudnímu dvoru

- 15 soudců jmenovaných na 6 let

Evropská ústava

- vytvořena Konventem zasedajícím v letech 2002 - 3 (předseda - bývalý francouzský prezident)

- text ústavy schválen v červnu 2004, podepsán v říjnu 2004, s ratifikací se počítá do r. 2006/7 (k vzetí v platnost musí ústavu přijmout všechny členské státy; formu přijetí - referendum nebo ratifikaci Parlament - si státy vybírají sami)

- odkaz na kulturní, náboženské a humanistické dědictví

- 350 stran: preambule + 4 části + protokoly

1) Zákl. ustanovení (hl. hodnoty a cíle EU, symboly EU, nadřazenost Evr. ústavy stát. ústav.)

2) Listina základních práv Unie (obdoba LZPS)

3) Politika EU (popis fungování EU)

4) Obecná a závěrečná ustanovení

- protokoly: např. Protokol o roli národních parlamentů