Jdi na obsah Jdi na menu
 


18) Vývoj a význam globálních mezinárodních organizací

 

 

Nato- historie MO:

- v posledních dvou desetiletích narůstá význ. studia MO v rámci studia MV

- největší proměnou prošlo studium MO po skončení bipolární konfrontace - hl. pozornost se soustředila na mez. vládní organizace

- v souč. se studium věnuje před. novým formám regionální spolupráce a mez. nevládním org.

= instituce vytvořené na základě dohody mezi členy, mají vlastní závazné normy a pravidla, jež členské státy vstupním aktem přijaly

- MO se klasifikují podle 3 kritérií - podle typu členství, rozsahu členství a cílů a pole působnosti

- podle typu členství:

a) mez. vládní organizace (IGO)

b) mez. nevládní organizace (INGO)

+ hybridní MO a mnohonárodní korporace (členové jsou státní i nestátní org.)

+ transvládní org. (uskupení státních aktérů, které nejsou kontrolovány svou ústřední vládou)

- např. Meziparlamentní unie (členové - parlamentní strany a skupiny)

- podle rozsahu členství:

- regionalismus x universalismus

a) MO s limitovaným členstvím (tzv. intenzivní členství)

b) MO s nelimitovaným členstvím (tzv. extenzivní členství)

- podle cílů a pole působnosti:

- rozsah cílů definuje rozsah hlavních zájmů organizace a náplň její činnosti (problémy v oblasti sociální, ekonomické, enviromentální, vojenské atd.)

- rozsah působnosti:

- globální nevymezené cíle (OSN)

- omezená působnost (NATO)

- oblast působnosti:

- globální působnost (OSN)

- regionální působnost (v Evropě - NATO)

- míra (stupeň) integrace:

= jak moc jsou státy ovlivněny touto spoluprací

- žádná míra integrace (OSN)

- integrace vojenských sil apod. (NATO)

- role MO

- 3 hlavní role MO:

- MO jako nástroj politiky svých členů (dominuje realistickému pojetí MV)

- MO jako aréna, fórum, kde se odehrává urč. činnost

- MO jako samostatný aktér v mez. systému, který je v mnoha oblastech schopen jednat autonomně.