18) Vývoj a význam globálních mezinárodních organizací
Nato- historie MO:
- v posledních dvou desetiletích narůstá význ. studia MO v rámci studia MV
- největší proměnou prošlo studium MO po skončení bipolární konfrontace - hl. pozornost se soustředila na mez. vládní organizace
- v souč. se studium věnuje před. novým formám regionální spolupráce a mez. nevládním org.
= instituce vytvořené na základě dohody mezi členy, mají vlastní závazné normy a pravidla, jež členské státy vstupním aktem přijaly
- MO se klasifikují podle 3 kritérií - podle typu členství, rozsahu členství a cílů a pole působnosti
- podle typu členství:
a) mez. vládní organizace (IGO)
b) mez. nevládní organizace (INGO)
+ hybridní MO a mnohonárodní korporace (členové jsou státní i nestátní org.)
+ transvládní org. (uskupení státních aktérů, které nejsou kontrolovány svou ústřední vládou)
- např. Meziparlamentní unie (členové - parlamentní strany a skupiny)
- podle rozsahu členství:
- regionalismus x universalismus
a) MO s limitovaným členstvím (tzv. intenzivní členství)
b) MO s nelimitovaným členstvím (tzv. extenzivní členství)
- podle cílů a pole působnosti:
- rozsah cílů definuje rozsah hlavních zájmů organizace a náplň její činnosti (problémy v oblasti sociální, ekonomické, enviromentální, vojenské atd.)
- rozsah působnosti:
- globální nevymezené cíle (OSN)
- omezená působnost (NATO)
- oblast působnosti:
- globální působnost (OSN)
- regionální působnost (v Evropě - NATO)
- míra (stupeň) integrace:
= jak moc jsou státy ovlivněny touto spoluprací
- žádná míra integrace (OSN)
- integrace vojenských sil apod. (NATO)
- role MO
- 3 hlavní role MO:
- MO jako nástroj politiky svých členů (dominuje realistickému pojetí MV)
- MO jako aréna, fórum, kde se odehrává urč. činnost
- MO jako samostatný aktér v mez. systému, který je v mnoha oblastech schopen jednat autonomně.