24) Vývoj české a československé zahraniční politiky

1) 28. října 1918 - 1. 10. 1938 (vznik ČSR – Mnichovský diktát)

- Československo vzniklo jako výsledek staletého národně osvobozeneckého zápasu Čechů a Slováků za národní a sociální svobodu – Rozpad Rakousko- Uherska

Zahraniční politika

- orientovala se na dohodu; spjata s Versailleským systémem (hlavním spojencem byla Francie)
- 1924 podepsána spojenecká smlouva s Francií
- do 1925 zde byla francouzská vojenská mise (v čele stál generál Pellé)
- dalším spojencem byly státy Malé Dohody, arbitrážní smlouvy z Locarna

Zajištění hranic

- hranice s Německem a s Rakouskem stanoveny na základě historického vývoje
- potvrzeny ve Versailles (s Něm.) a v Saint Germain (s Rak.)
- problémová hranice: s Maďarskem (žádná historická hranice)
- Beneš podal na Pařížské konferenci návrh (7 memorand) - přijato
- potvrzeno i smlouvou v Trianonu (1920)
- Maďaři museli vyklidit Slovenské pohraničí (také Podkarpatskou Rus)
- rozhodnutí velmocí potvrzeno vojenskou silou (ČSA, Rumun. armáda, policie)
- po porážce Maďarské republiky rad a Slovenské republiky rad dochází ke stabilizaci poměrů (na Slovensku žilo 700 000 Maďarů)
- Podkarpatská rus (pův. patřilo k Uhrám - Zalitavsko)
- tři tendence: připojit se k: Maďarsku, Sovětské Ukrajině, ČSR
- vojensky obsazena československými vojsky
- nejzaostalejší část ČSR, bez hospodářského vývoje
- spory s Polskem (o Těšínsko)
- velmoci rozhodli o rozdělení území - obsazeno československou armádou
- 1920 - Pařížská smlouva - připojeno k Československu
- napjaté vztahy s Polskem trvaly po celé meziválečné období

- důležité zajištění územní celistvosti Československa (Maďarsko obsadilo dokonce celé V Slovensko; spor o Podkarpatskou Rus s Ukrajinou; otázka německých pohraničních oblastí Československa žádajících připojení k Rakousku) → výsledky úsilí o zajištění územní celistvosti státu potvrzeny na Pařížské mírové konferenci 1919

I. republika

= demokratická republika (opírala o demokratickou koncepci T. G. Masaryka → český národ nositel humanistických a demokratických tradic)

-             prezident T. G. Masaryk, předseda vlády K. Kramář, min. financí A. Rašín (autor měn. reformy 1919 - odluka čs. měny od znehodnocené rakousko-uherské)

-             časté střídání vlád (v době vládních krizí vládla úřednická vláda)

-             dvoukomorový parlament Národní shromáždění (1918 jednokomorový parlament Revoluční národní shromáždění) - 1920 první volby

-             1920 první Ústava československého státu vycházející z Masarykovy ideje (zaručovala všechna občanská práva a svobody včetně nedotknutelnosti soukromého vlastnictví)

politické strany:

- ČSSA Československá strana agrární (středopravá)

- ČSSD Československá socialistická demokracie (patří mezi 2 nejsilnější)

- ČSSL Československá strana lidová

- ČSSNS Československá strana národně socialistická

- Hlinkova slovenská lidová strana

 rozhodující pol. pozice ve státě - neoficiální orgány státní moci:

- Pětka (předsedové 5 nejdůležitějších a největších parlamentních stran)

- Hrad (Skupina Hradu; umělci shromáždění kolem T. G. Masaryka)

Malá dohoda 1920

-          posilování postavení ve střední a jihovýchodní Evropě

-          podepsání smlouvy s Rumunskem a Jugoslávií = pův. obranný spolek proti Maďarsku, později k zajištění mez. politické a hosp. stability v oblasti mezi Něm. a SSSR

Česko-francouzská smlouva

Z iniciativy E. Beneše byla 25.ledna 1924 uzavřena československo-francouzská spojenecká smlouva, která garantovala nezávislost a územní nedotknutelnost republiky především proti případnému útoku ze strany Německa či Maďarska. Byla odrazem profrancouzské československé zahraniční politiky.

Česko- Ruská

29.června – v Moskvě byla uzavřena smlouva mezi ČSR a SSSR o Zakarpatské Ukrajině, podle níž tato část republiky byla odstoupena sovětské Ukrajině. Šlo o nezvyklou změnu hranic, kdy vítězný stát odstupoval část svého území ve prospěch spojence. Parlament smlouvu ratifikoval 22.listopadu 1945 jako ústavní zákon. V Moskvě bylo též jednáno s polskou vládou o hranicích mezi ČSR a Polskem

-          1935 prezidentské volby - abdikace T. G. Masaryka ze zdravotních důvodů, nastupuje E. Beneš

-          1936 zákon na obranu republiky - zesílení zbrojní výroby, výstavba pohranič. opevnění

-          Slovensko - hnutí usilující o autonomii v rámci Československa; Hlinkova lidová strana - sblížení s Německem

-          1937 začátek německé vojenské agrese ve střední Evropě (VB a Francie nebrání něm. požadavkům) → Československo stále více mez. izolované

-          Něm. - požadavek územní autonomie pohraničí (podpořeno Z mocnostmi); ČSR přijalo anglickou nabídku zprostředkování (lord Runciman)

-          23. 9. 1938 všeobecná mobilizace v ČSR - poté, co Hitler odmítl jakékoli jednání s čs. vládou o území Sudet

 29. 9. 1938 Mnichovská dohoda

-          Hitler, Mussolini, Chamberlain, Daladier – o nás bez nás, zrada ze strany velmocí

-          zástupci VB a Francie přijali všechny Hitlerovy požadavky (včetně lhůt urč. k vyklizení odstoupeného území)

-          druhý den rozhodnutí oficiálně doručeno čs. vládě

2) 1. 10. 1938 - 14./15./16. 3. 1939 (vznik II. republiky - obsazení Německou armádou)

- 1938 dokončení likvidace zbytku čs. státu (pol. destabilizace pomnichovské republiky, izolace Slovenska a vojenská okupace Čech a Moravy)

- Slovensko - zesilování autonomistických tendencí; Hitler Hlinkově lidové straně (Jozef Tiso) nabídl vytvoření samostatného státu pod něm. ochranou - Tiso přijal

 II. republika

§  zcela závislá na fašistickém Německu

§  okleštěné hranice, obranný systém rozvrácen, dopravní síť rozrušena, obsazeny důležité průmyslové regiony a oblasti bohaté na suroviny

§  hluboká politická a morální krize

§  17. 11. 1938 uzavřeny vysoké školy

§  1938 abdikace prezidenta E. Beneše, nastupuje E. Hácha

§  rozpad koaličního systému politických stran - omezení politických stran → později úplně zakázány; jediná strana - Národní souručenství

§  prezident E. Hácha odjel do Berlína - pod nátlakem souhlasil s vytvořením Protektorátu, vznik exilové vlády v Londýně

§   

Protektorát Čechy a Morava

-          14. v noci ze 14 na 15 obsazeno celé území Čech a Moravy

-          15. vznik Slovenského štátu + republika obsazena

-          16. oficiální vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava (do kapitulace Něm. 8. 5. 1945)

3) 16. 3. 1939 - 8. 5. 1945 ( Protektorát Čechy a Morava – kapitulace Německa)

Protektorát Čechy a Morava

§  15. 3. 1939 vojensky obsazeno celé území Čech a Moravy

§  česká (protektorátní) vláda spolupracuje s Německou správou v čele s říšským kancléřem (Konstantin von Neurath, Reinhard Heydrich) - zahraniční i domácí politika určována Německem

§  exilová vláda v Londýně

§  atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha zorganizovaný londýnským odbojem (Jozef Gabčík a Jan Kubiš - skupina Antropoid) => heydrichiáda => vypálení vesnic Lidice a Ležáky a rozpoutání teroru proti civilnímu obyvatelstvu

§  protifašistický odboj - partyzánské formy boje

4) 8. 5. 1945 - únor 1948

• kapitulace Německa - komunistický převrat
• Československo osvobozováno: od 1. 5. 1945
• ze západu americkou armádou (D. Eisenhover navrhl sovětskému velení postoupení mezi Karlovy Vary - Plzeň - Č. Budějovice; několik jednotek až do Prahy)
• 5. 5. povstání v Praze (něm. jednotky odmítly kapitulovat - 9. 5. sovětské jednotky osvobodily Prahu)
• z východu Rudou armádou
• po kapitulaci Německa - zavádění okupační správy (řešeno na Postupimské konferenci)
• = přechodné období, ve kterém byly nastoleny režimy se socialistickými tendencemi
• 1946 první volby - vítězství KSČ (40 %)
• prezident E. Beneš pověřuje předsedu vlády K. Gottwalda sestavením vlády => ve vládě existují stále nekomunističtí ministři
• neshoda komunistů s nekomunisty o milionářské dani +  zemědělské reformy + vážné rozpory v oblasti bezpečnosti, kde si ministr Nosek  svévolně rozhodl o přemisťování zemských velitelů a s Gottwaldovou podporou odmítal své rozhodnutí změnit => nekomunističtí ministři tedy podali demisi (doufali v Beneše), a komunisté se toto rozhodli využít ke komunistickému převratu. Beneš pod tlakem komunistů demisi přijal a jmenoval novou pouze komunistickou vládu = vítězný únor => politické čistky
• po ustavení vlády prezident E. Beneš donucen odstoupit nastupuje Novotný
• Československá zahraniční politika řízena ze SSSR, reorientace na východ

1)      únor 1948 - 1953/1960 ( komunistický převrat - † Stalin, Gottwald/vznik ČSSR)

-          všechny země se staly lidovými či lidově demokr. republikami - řízené prostřednictvím jediné strany (komunistické nebo ovládané komunisty)

-          1948 vlna znárodňování velkých podniků, kolektivizace zemědělství (ke státnímu vlastnictví půdy připojeno vlastnictví zemědělských družstev)

-          1948 vlna emigrace

-          zavedení systematického plánování (pětiletky), Gottwaldova dvouletka 1947/48

-          společnost centrálně řízená byrokracií

-          nejhorší politické procesy k vyrovnání se s nepřáteli státu a popravy

-          vykonstruované procesy vedené na základech nesmyslných žalob

-          proti vojákům - Heliodor Píka, proti příslušníkům jiných pol. stran - Milada Horáková, proti představitelům církve, proti reakčním silám ve vlastní straně - R. Slánský)

-          vedené ve všech státech SSSR

6) 1953/1960 - 1968/9

-          1960 přijata komunistická ústava a vznik socialistického státu

-          po Stalinovi nastoupil Chruščov (po něm 1965 Brežněv)

-          po Stalinově smrti vyhlásil Chruščov doktrínu o soc. pluralismu (více cest k socialismu)

-          = období renesance české kultury; uvolnění kultury a společnosti díky smrti Stalina 1953

-          kritika kultu osobnosti - krize v komunistickém hnutí i v kultuře následkem značné uvolnění  -  XX. komunistický sjezd

-          období politického tání (omezení systému nucených táborů, propouštění pol. vězňů)

-          rehabilitace obětí masových procesů

-          ČSSR - prezident Antonín Novotný (tajemník KSČ) – odmítal reformní snahy jako kontrarevoluční taktiky

-          prezident Novotný abdikuje na obě funkce, nastupuje Ludvík Svoboda jako prezident, Alexandr Dubček jako tajemník KSČ

1968 - Pražské jaro

§  pokus o reformy - obměna byrokraticko-centralistického aparátu a demokratizace strany, odborů a státních institucí; cíl reforem - socialismus s lidskou tváří

§  obrodný proces, který je přerušen vojenskou intervencí armád 5 států Varšavských vojsk (bez Rumunska)

§  Dubček a jeho spolupracovníci zatčeni a dopraveni do Moskvy - ze svých fce postupně odstraněni a vyloučeni z KSČ

§  2. vlna emigrace

§  potlačení Pražského jara pohřbilo poslední naděje na možnost obrody socialismu sovětského stylu

7) 1968/9 - 1989  (Pražské jaro - Sametová revoluce)

- 1982 † Brežněv, nastupuje Gorbačov

období normalizace

=  obrodný proces v KSČ; pokus o stabilizaci vývoje zpět ke tvrdšímu komunismu, potlačení Pražského jara

-          prezident Ludvík Svoboda (po něm Gustav Husák)

-          opět radikální čistky státního a stranického aparátu

-          snaha o vyšší živ. úroveň za cenu surovinového vyčerpání a zničení živ. prostředí

-          odpor jakékoliv hospodářské, politické liberalizaci o to i v době Gorbačovy perestrojky a glasnosťi

 1989 - Sametová revoluce

= dekomunizace a demokratizace v Československu; nenásilné převzetí komunistické moci

-          spolu s NDR se ČSFR distancovalo od Gorbačovy perestrojky (podobné P. jaru)

-          1989 demonstrace (připomenutí 10. výročí smrti Jana Palacha) - krátkodobé uvěznění Václava Havla; následovaly další demonstrace (výročí sovětské invaze, vzniku Československa a zastřelení Jana Opletala)

-          policejní zásah proti poslední manifestaci zburcoval obyvatelstvo (dezinformace- úmrtí jednoho studenta), které uskutečnilo novou nenásilnou demonstraci na Václavském náměstí (20 000 lidí) a opozice založila Občanské fórum

-          nově sestavená vláda (16 komunistů a 5 nekomunistů) byla Občanským fórem odmítnuta a vytvořila se nová vláda v poměru 11:10

-          prezident Husák odstoupil, zvolen Václav Havel

-          1990 uspořádány první svobodné volby - potvrzení vítězství demokratických sil

prezidenti:

§  T. G. Masaryk (1918 - 1935)

§  Edvard Beneš (1935 - říjen 1938)

§  Emil Hácha (1938 - 1945)

§  Edvard Beneš (1945 - 1948)

§  Klement Gottwald (1948 1953)

§  Antonín Zápotocký (1953 - 1957)

§  Antonín Novotný (1957 - 1968; 1960 vyhlašuje ČSSR)

§  Ludvík Svoboda (1968 - 1975)

§  Gustáv Husák (1975 - 1989)

§  Václav Havel (1989 – 93, 93-2003)

§  Václav Klaus (2003- )

 zahraničně-politická orientace

- Malá dohoda - orientace na Francii - smlouvy (přes ni na VB); I. republika

- 1945 - 48 (prez. Beneš) - „most mezi V a Z“

- členství v RVHP (1949) a účast ve Varšavské smlouvě (1955) - orientace na SSSR

- 1989 - EU (USA)

mezinárodní závazky ČR:

- vyplývají ze smluv (např. Malá dohoda - smlouvy s Francií) a z členství v mezinárodních organizacích (např. v NATO - závazek vzájemné pomoci)

 Česká republika v mezinárodních organizacích:

Členství v OSN

-Československo zakládajícím členem 1945

-Česko znovu požádálo a získalo členství 1993

-Česká republika vyvíji činnost mimo jiné i v oblasti pomoci dětem celého světa (Český výbor UNICEF), pomoci uprchlíků (UNHCR), podpory mírových operací, zlepšování zdraví světové populace (WHO), ochrany světové kultury (UNESCO) nebo informování o aktivitách OSN (UNIC).

Členství v OECD- Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj

-vstup 1995

Členství v Severoatlantické alianci- NATO

-od 1999

-V současné době působí některé složky české armády na zahraničních misích v Kosovu a Afgánistánu.

-Česká republika se však nepodílí pouze na vojenských misích, ale účastní se četných humanitárních akcích.

Členství v Evropské unii

Další organizace:

·         Světová obchodní organizace - WTO (dříve GATT) 

·         Středoevropská dohoda o volném obchodu - CEFTA

·         Rada Evropy  1993

·         Interpol 

·         Mezinárodní organizace práce - ILO 

·         Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě - OBSE  1993

• Visegrádská skupina