Pomocné materiály z předmětu MVI pro každého !

8) Meziválečný vývoj

technický pokrok:

• rozvoj letecké dopravy (1927- 1 transatlantický let, 1937 – katastrofa vzducholodě Hidenburg)
• rozšiřování elektrifikace – nárůst životní úrovně, rozšiřování domácích spotřebitelů
• rozvoj rozhlasu
• velké metropole stavějí metro
• vzniká  moderní sociální stát (vznik, idea komunismu))
• prohibice - USA

důsledky 1. světové války:

- 10 mil. vojenských a 7 mil. civilních obětí

- materiální škody

- Německo bylo donuceno vydat námořnictvo a velkou část pozemních sil, propustit zajatce a zničit munici; základem reparací byl závazek Německa uznat dluhy své i svých spojenců

- spojenci obsadili německá území na západ od Rýna (Francie)

- mocenské postavení Francie se upevnilo, Anglie ztratila své postavení první světové velmoci

- došlo k rozbití monarchií existujících od roku 1815

- nástup idealismu (Mr. Wilson – SN)

zásadní změny na mapě Evropy:

- rozpad Rakouska-Uherska → vznik ČSR, Polska, Maďarska, Rumunska, Království SHS a Rakouské republiky

- rozpad Osmanské říše → vznik Turecka

- zánik ruské monarchie → vznik Sovětského Ruska (+ vznik Litvy, Lotyšska a Estonska)

- zánik německé monarchie → vznik Německé republiky

+ nespokojenost nástupnických států s uspořádáním ve střední Evropě

- rozšíření demokracie v Evropě

- 20. léta - válkou vyčerpaná, ale radostná Evropa, USA hosp. nejsilnější stát světa (ekonomicky vydělá na válce USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland a Japonsko)

poválečné uspořádání světa:

- 1918 Pařížská mírová konference

- 1921 - 22 Washingtonská konference

- rozdělení sfér vlivu v Tichomoří, vzájemný poměr tonáže lodí, princip otevřených dveří Číně (k volnému obchodu); doplněk Versailleských mírových smluv

- účast USA, VB, Japonska a Francie

- platnost smluv do 1936 (končí ve chvíli, kdy Japonsko napadne Mandžusko)

- 1922 Konference v Janově

- otázka poválečných hosp. poměrů - otázka něm. reparací a otázka Sovětského Ruska

- účast téměř 30 států (USA - pouze pozorovatel)

- k dohodě nedošlo

- sblížení německé a ruské delegace → 1922 Rappalská smlouva - vzájemné odpuštění dluhů + ustavení diplomatických styků Německa a Ruska

- 1923 Rhurská krize

- obsazení Porúří belgickou a franc. armádou, protože Německo neplatí dohodnuté reparace

- 1924 Protokol k pokojnému uspořádání mezinárodních sporů

- stanovení 3 zásad: arbitráž, bezpečnost, odzbrojení

- 1926 Německo přijato do Společnosti národů (vystupuje 1933 po obsazení Porýní)

- 1926 Rýnský garanční pakt

- určení hranic Francie, Německa a Belgie

- přijat na konferenci v Locarnu 1925

- 1929 Youngův plán

- konečná výše reparací; zrušení dozoru nad německou ekonomikou

Versailleský mír

- k uzavření Versailleského míru (Versailleské mírové smlouvy s Německem) došlo na Pařížské konferenci 1919

- nově uspořádal Evropu

- ujednání:

- Německo je jako viník války odpovědno za všechny ztráty a musí zaplatit válečné škody

- Německo musí Francii vrátit Alsasko-Lotrinsko

- Německo ztratí všechny kolonie:

- VB a Fr. - Togo a Kamerun, východní Afrika - VB, Belgie a Portugalsko, Německá jihozápadní Afrika – Jihoafrická Unie

- tichomořské ostrovy na sever od rovníku - Japonsko, jihopacifické državy - mandátní území Austrálie a Nového Zélandu

- Levý břeh Rýna po dobu 15 let okupován spojeneckými jednotkami a z 50 km pásma pravého břehu budou staženy ozbrojené síly

- zrušení všeobecné branné povinnosti; profesionální pozemní armáda max. 100 000 mužů; válečné loďstvo - redukce, zákaz ponorek

- rozpuštěn Generální štáb a zákaz vývoje a výroby „ofenzivních“ zbraní

- anulace brestlitev. (1917 Rusko ztratí Polsko, Pobaltí a část Bělorus.) a bukurešťského míru

- výše reparací však nebyla přesně určena!

- není uspokojivě vyřešena otázka německých hranic na východě!

- Versailleský systém:

= světové uspořádání geopolitických poměrů ve světě po 1. světové válce, jak vzešlo z Pařížské mírové konference a Washingtonské konference

- nepevné světové uspořádání (am. Kongres odmítl angažování ve Společnosti národů i ratifikaci smluv s Ústředními mocnostmi) rozvrátila agresivita Jap., It. a Něm. ve 30. letech

Čtrnáct bodů prezidenta Wilsona

= program prezidenta USA Woodrowa Wilsona o poválečném uspořádání světa; jeden ze základních dokumentů mezinárodní politiky

- vyhlášeno 8. 1. 1918 (letáky rozhazovány na frontách)

- formulování zásad nového světového řádu, který měl nahradit zdiskreditovanou politiku tajných smluv a aliancí

1) zásady poválečné spolupráce (éra „otevřené“ mez. diplomacie v zájmu dosažení míru; svoboda plavby v mez. vodách + právo rovného přístupu ke zdrojům surovin, liberální svět. obchodní systém, celosvětové odzbrojení, nestranné řešení otázek kolonií a ohled na vůli obyvatelstva)

2) zásada sebeurčení národů a vytvoření etnických hranic (vyklizení něm. okup. území Ruska, obnovení nezávislosti Belgie, připojení Als.-Lotr. k Francii, hranice Itálie podle etnických hranic, autonomie národů Rak.- Uh., vyklizení okup. území Rum., Srbska a Černé Hory, rozvoj netureckých národů v Osm. říši, nezávislost Polska, koncept s návrhem na založení SN)

- již během války musel Wilson na nátlak evr. spojenců některé zásady změnit

- USA se překvapivě nestaly členem SN, jejíž vznik sami iniciovaly

Společnost národů

= mezinárodní organizace, má nahradit poválečný hroucený systém rovnováhy moci, snaha vybudovat systém kolektivní bezpečnosti, zprostředkovat spolupráci mezi státy a zajistit mír a světové odzbrojení

=> existence SN = požadavek 14. bodu z programu prezidenta Wilson

- Pařížská mírová konference – Wilson výměnou za mnoho ústupků prosazuje vytvoření SN, jak požaduje jeho 14  bodů – Pakt SN se stává součástí Versailleské mírové smlouvy

- 1919 - 46; pokus o nastolení spravedlivého světového řádu a rovnosti států

- vznik: 20. 1. 1920; bez účasti USA (Kongres odmítl am. zasahování do neklidných evr. poměrů)

- zánik 19. 4. 1946, kdy její funkce převzala OSN

- po přijetí do SN začalo Německo s odbouráváním důsledků Versailleské smlouvy (nerespektuje podmínky Versailleského míru)

- 1933 odchod Japonska (po intervenci do Mandžuska), 1933 odchod Německa, 1937 odchod Itálie (válka v Habeši), 1939 vyloučení SSSR kvůli zimní válce s Finskem

- SN svou úlohu kolektivní bezpečnosti nedokázala prosadit a naděje malých států, stejně jako evropský a světový mír byly ztraceny[1]

- 2. pol. 30. let - definitivní zhroucení Versailleského systému (Německo nedodržuje ujednání, občanská válka ve Španělsku, Japonsko-Čínská válka v Mandžusku, Italská intervence v Habeši)

Itálie 1914 - 1938

= období nástupu fašismu, zklamání z výsledků války – Itálie očekávala, že pomoc na straně dohody získá po válce kolonie + radikální socialismus Vs. radikální pravice – střety a užívání milic a násilí k likvidaci politických oponentů -> nárůst celospolečenské nespokojenosti

- 1919 založena teroristická organizace Fasci di combattimento (tzv. bojové svazy), která se později přeměnila ve fašistickou stranu; v čele Benitto Mussolini (hrozí občanskou válkou)

–> nátlak na věřící a komunisty

- hrozí občanskou válkou, nebude–li jmenován premiérem, využívá silného společenského nacionalismu a spojenectví s církví => - 1922 tzv. pochod na Řím  (jmenován premiérem)

- postupná likvidace parlamentního režimu –> 1926 vyhlášen fašistický stát jedné strany

- vůdce s neomezenou mocí, elita, řízené masy; rysy totalitarismu; regulovaná ekonomika

1930´expanzivismus

Německo (1919 - 1938)

- Německo v rámci  Versailleského míru odsouzeno k těžkým válečným reparacím 1919

- změna státní formy císařství na republiku (nařízeno mocnostmi) – vzniká Výmarská republika v čele s nestabilní vládou

- 1919 založena NSDAP (Něm. nacionálně socialistická dělnická strana)

- Rúrská krize 1923 – Německo nemá finance na placení reparací, což spolu s hospodářskou krizí v zemi znemožňuje dodávky uhlí do Francie – obsazení Porúří francouzskými a belgickými vojsky roku 1923 ve snaze donutit Německo splácet reparace  -  hyperinflace

v Německu se zdvihá vlna lokálních pokusů o puč

drastická opatření v rámci měnové reformy

1925 Mein Kampf = ideový program strany  (Hitler)

1925 založení ozbrojených organizací NSDAP - SA a SS

SA (Sturmabteilung = úderný oddíl) = polovojenská organizace; nástroj násilí a teroru v boji NSDAP o moc; v čele Ernst Röhm

       SS (Schutzschaffel = ochranný oddíl) = polovojenská, později ozbrojená org. vznikla k osobní ochraně funkcionářů NSDAP; v čele Heinrich Himler

- hl. nástroj teroru, represí, okupační a vyhlazovací politiky

- „stát ve státě“ - samostatná, autonomní jednotka

- všeobecné SS (Allgemeine SS), strážní jednotky konc. táborů, kasernované pohotovostní jednotky; posl. 2 tvořily od 1939 zbraně SS (Waffen SS) - elitní frontové jednotky

- světová hospodářská krize – vláda není schopna vypořádat se s následky – nárůst podpory Hitlera a NSDAP => 1933 vyhrávají volby (1930 NSDAP 20 % hlasů, 1932 40 % hlasů) a Hitler se stává říšský kancléř  => přeměna státu v nacistickou diktaturu, Hitler si udílí titul „vůdce“ (místo „prezident“)

→ ukončení Říšského sněmu, poté zastavení  a následné zakázání činnosti pol. stran a odborů

1934 zřízen 1. koncentrační tábor - Dachau

1934 Noc dlouhých nožů

- Hitler nechal s pomocí SS zlikvidovat vedení SA, jenž si začalo nárokovat rovnocenné postavení ve státě, urovnání vnitropolitických sporů, SA ostuda,  ochrana svého ega

- vyřazení SA ze hry, rozvoj SS a začátek zvyšování počtu jejích členů, zvýšení loajality generality Reichswehru, Hitler  již nemá strach, že přijde o své pozice na úkor SA

- 1935 Norimberské rasové zákony

→ Židé - ztráta volebního práva, odchod ze státní správy, zdravotnictví, školství, armády atd.; vyhrazena místa v MHD a v parcích; později označení Davidovou hvězdou

- všeobecná branná povinnost → porušení ujednání Versailleského systému

jaro 1938 – anšlus Rakouska, poté výrazné zvýšení tlaku na ČSR

29. 9. 1938  – připojení Sudet - Mnichovská dohoda

listopad 1938  - Křišťálová noc

- protižidovský pogrom; Židé odsunuti do koncentračních a pracovních táborů, obchody vypleněny, synagogy a školy vypáleny

Sovětské Rusko

- hosp. i politická zaostalost Ruska se výrazně projevovala v mnoha vojenských neúspěších

 1917 Únorová/Březnová revoluce

= svrženi samoděržaví, odstoupení cara Mikuláše II. a nastolení Prozatímní vlády v čele s Vladimirem Kerenskim

- zánik carského režimu a nastolení buržoazně-demokratické republiky Sovětské Rusko

- vznik revolučních organizací „sovětů“ = dělnické, vojenské a rolnické rady a výbory v čele s V. I. Leninem (bolševici) –> dvojvládí

 1917 Říjnová/Listopadová revoluce

- 2. obsazení Zimního paláce a rozpuštění Prozatímní vlády

- svolání Sovětu → vytvoření 3 dekretů (o půdě, o míru a o právu na sebeurčení národů)

- car s rodinou zatčen a popraven (evr. země váhaly s poskytnutím azylu)

- moc převzali bolševici v čele s Leninem, který získal podporu obyvatelstva slibem pozemkové reformy a ukončením války (Dekret o půdě, o míru a o sebeurčení národů)

- nejvyšší sovět - parlament

- vystoupení Sovětského Ruska z války + uzavření míru s Německem - Brestlitevský mír - Rusko 3.3.1918 podepsalo separátní mír, kde se zavazovali uznat Ukrajinskou nezávislost, smířit se se ztrátou Polska, Pobaltí, Finska a západního Běloruska a souhlasit s územními ústupky v Zakavkazsku ve prospěch Turecka. Současně muselo Rusko demobilizovat , zavázat se k válečné náhradě a podepsat hospodářskou smlouvu s Německem. V listopadu 1918 byl zrušen dekretem rady lidových komisařů. Němci se jí museli zříci po podpisu příměří na západní frontě.

 1918 - 20 občanská válka

- pokus o svržení bolševiků Rudou armádou vedenou Lvem Trockim; vítězství bolševiků, sovětskou mocí nastolena diktatura

- díky neúrodě při hladomoru zemřelo více jako 5 milionů lidí. Důsledkem občanské války bylo mj. také 7 milionů bezprizorních dětí. Byla ukončena politika válečného komunismu, kterážto byla zavedena za občanské války (veškeré hospodářství bylo podřízeno udržení revoluce) a nahrazena novou ekonomickou politikou (NEP). Ta povolovala drobné a střední soukromé vlastnictví a pronikání cizího kapitálu, přinesla oživení ekonomiky a rozvoj volného obchodu a peněžních vztahů

1922 vznik SSSR (Svaz sovětských socialistických republik):

- 1924 † Lenin → nastupuje Stalin (už při vládě Lenina vznik Generálního tajemníka ÚV KS Ruska – Stalina)

- upevňování vlivu komunistického režimu J. V. Stalina –> stalinismus (totalitní diktatura se snahou učinit ze SSSR velmoc)

- potřebné zvýšení hospodářské i vojenské úrovně –> pětileté hospodářské plány 1928  (nové hutě, chemické a strojní závody); doprovázené velmi nízkou životní úrovní

- industrializace (za peníze ze zemědělství)

- 1922 Rappalská smlouva - vzájemné odpuštění dluhů a ustavení diplomatických styků Německa a Ruska (po sblížení na Konferenci v Janově)

- 1926 Německo + SSSR - podpis paktu o vzájemné neutralitě

Stalinistický režim 

totalitární rysy

násilná kolektivizace

centrálně plánovaná ekonomika

bulavy pro politické oponenty

spolupráce s Německem – pakt Molotov- Ribbentrop+ tajný dodatek o Polsko

Občanská válka ve Španělsku (1936-39)

1931 došlo kvůli tíživým důsledkům hosp. krize ke svržení monarchie a vyhlášení republiky

1933 získala ve volbách většinu pravice, než se chopila moci, došlo proti ní k povstání (moci se ujímaly dělnické a rolnické rady) → potlačeno

1935 vytváření protifašistické koalice - 1936 vítězství ve volbách

1936 vláda Lidové fronty (levice) → reformy v sociální oblasti

fašistická organizace Falanga s armádou (konzervativní část - generál Francisco Franko) - zásobovaná zbraněmi a voj. materiálem z Itálie a Německa

Royalisté

fašisté, resp. pravice

podpora katolické církve

podpora ze strany Německa a Itálie

Republikáni

marxisté, resp. levice

dobrovolníci

antiklerikální (sekularizace)