Jdi na obsah Jdi na menu
 


21) NATO (North Atlantic Treaty Organization)

 

dnes aktivně působí v Afghánistánu a v Iráku

vznik: 4. 4. 1949 (podepsáním tzv. Washingtonské smlouvy – pověstný článek 5 – ozbrojený útok proti jednomu členovi je považován, za útok proti všem = v severoatlantické oblasti pouze)

Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti.

è  článek v době založení organizace měl odradit SSSR od útoku na západní Evropu – napadeny by tak byly i USA, které by byly schopny účinně zasáhnout

è  SSSR nikdy nezaútočil, poprvé byl článek využit po 11. září 2001

sídlo: Londýn (do r. 1952); posléze Paříž (do r. 1966); Brusel

-   


první signatáři (12):

ü  Kanada

ü  USA

ü  Portugalsko – Azory

ü  Velká Británie

ü  Island

ü  Norsko – kontrolují část severního ledového moře

ü  Dánsko – kontrolují Grónsko

ü  Nizozemí

ü  Belgie

ü  Lucembursko

ü  Francie

ü  Itálie

 

 v roce 1952 přistoupily:

Řecko

Turecko

 

v roce 1955:

ü  SRN (tzv. Západní Německo) – v reakci na tento vstup vzniká Varšavská smlouva (členskou zemí NDR) – zánik Varšavské sml. v červenci 1991 v Praze

 

v roce 1982:

ü  Španělsko

 

12. 3. 1999:

ü  Česká republika

ü  Polsko

ü  Maďarsko

 

 v roce 2004:

ü  Estonsko

ü  Lotyšsko

ü  Litva

ü  Slovenská republika

ü  Slovinsko

ü  Rumunsko

ü  Bulharsko (tedy celkem 26 členských zemí)


 

 

 

- I. generální tajemník NATO – lord Ismay (1949 – 1954)

- v současnosti: generální tajemník – J. van den Scheffer (Nizozemec) – předchůdci: G. Robertson (Brit); J. Solana (Španěl)

 

- tři hlavní cíle vzniku a existence NATO:

keep Russia out

keep America in

keep Germany down

 

STRUKTURA NATO

NATO je seskupení nezávislých států nikoli nadnárodní organizace, rozhodnutí jsou přijímána za všeobecného souhlasu všech členských zemí

struktura spolupráce je dělena na:

vojenskou (vojenští představitelé při NATO)

civilní (velvyslanci členských zemí, každá země má právo veta)

(obě jsou přísně odděleny, civilní kontroluje vojenskou strukturu)

 

§  Hlavní politické orgány

n  Severoatlantická rada

o    nejvyšší rozhodovací a konzultační orgán aliance

o    fórum pro demokratickou diskusi a vzájemné konzultace, ve kterém jsou zastoupeni všichni členové NATO (26)

o    usiluje o plnění základního cíle NATO: zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti členských zemí

o    Schází se na několika úrovních: ministerská zasedání se konají dvakrát ročně, příležitostně rada zasedá i na úrovni šéfů států a vlád, na úrovni stálých zástupců (velvyslanců) členských států se schází alespoň jednou týdně; se zástupcem Ruska jako 26+1 alespoň jednou měsíčně

o    Předsedou Rady NATO je z titulu své funkce generální tajemník Aliance

 

n  Výbor pro plánování obrany

o    zabývá se záležitostmi specificky spojenými s obranou (kromě jaderných zbraní)

o    odpovídá za vypracování obranné politiky paktu

o    schází se pravidelně na úrovni velvyslanců a minimálně dvakrát ročně na úrovni ministrů obrany

o    Byl vytvořen roku 1963

 

n  Skupina pro jaderné plánování

o    má stejnou pravomoc jako Výbor pro plánování obrany v oblasti jaderných zbraní

 

n  Generální tajemník

o    zastupuje alianci

o    tlumočí stanoviska a rozhodnutí členských zemí

o    on sám nerozhoduje

o    koordinuje činnost NATO

o    vyjednává

 

n  Rozdělení mezinárodního sekretariátu

o    Sekce pro politické záležitosti

o    Sekce pro obranné plánování a politiku

o    Sekce pro zabezpečení obrany

o    Sekce pro infrastrukturu, logistiku a civilního nouzové plánování

o    Sekce pro vědu a otázky životního prostředí

 

§  Hlavní vojenské orgány

 

n  Vojenský výbor

o     Nejvyšší vojenský orgán NATO

o    předkládá návrhy a doporučení Severoatlantické radě, Výboru pro obranné plánování a Skupině pro jaderné plánování

o    Na úrovni stálých vojenských zástupců členských států se schází alespoň jednou týdně

 

·         Rozdělení kategorií vojenských sil

Ø  Síly rychlého nasazení

Ø  Hlavní obranné síly

Ø  Záložní síly

HISTORIE NATO

- 1966 – Francie vystoupila z vojenských struktur aliance (mimo tyto struktury zůstává doposavad) – z tohoto důvodu nastal přesun sídla NATO z Paříže do Bruselu

 

- 1974 – Řecko pod vedením vojenské junty vystoupilo z vojenských struktur NATO; po pádu „vlády plukovníků“ návrat k plné účasti (1980)

 

- začátek 90. let XX. století - hledání nového smyslu NATO po rozpadu SSSR a Varšavské smlouvy (objevovaly se i úvahy o rozpuštění organizace)

 

- 1994 – Partnerství pro mír (ČR první na tomto projektu participující zemí)

 

- 1997 – Madridský summit – rozhodnutí o přijetí nových členů – ČR, Polska a Maďarska

 

- 24. 3. 1999 – operace NATO v Jugoslávii – zahájena těsně po vstupu ČR, PR, MR (trvala 78 dní) – bombardování Kosova

 

- 21. – 22. 11. 2002 – summit NATO v Praze – pozvány nové státy do NATO (7 zemí – Litva, Lotyšsko, Estonsko, Bulharsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko

                                - dohodnuta i nová podoba kooperace NATO s Ruskem a Ukrajinou

                                  (boj proti terorismu) → Rada NATO-Rusko

                                - stvrzena modernizace sil NATO a specializace armád členských

                                   zemí (např. ČR – protichemičtí specialisté) + vytvoření sil rychlé

                                   reakce (do roku 2006)

 

Kandidátské státy

Albánie – dlouhodobě spolupracuje s organizací, přizvána na summitu v Bukurešti – 4. dubna 2008

Chorvatsko – pozvánka na summitu v Bukurešti – 4. dubna 2008

Bosna a Hercegovina

Černá Hora

Finsko

Srbsko

Švédsko

Ukrajina a Gruzie (zamítnuto rozšíření – Putinovo vítězství)

 

SUMMIT V BUKUREŠTI – 4. dubna 2008

Pokračování v politice „otevřených dveří“ – NATO nabízí členství těm státům, kteří o to požádají a splní přístupové podmínky

Zintenzivnění dialogu s Ukrajinou a Gruzií (nejednotnost v otázce přijetí, obava ze zhoršení vztahů s Ruskem)

Operace ISAF v Afghánistánu – jednání o navýšení počtu vojáků pro zvýšení bezpečnosti země

Protiraketová obrana – rozšiřování sítě radarů, jednání o zařazení plánovaného radaru v ČR do struktur NATO

Kybernetická a energetická ochrana – spolupráci v potírání kyberútoků a také ochrana dodávek energie a zdrojů

 

PROBÍHAJÍCÍ OPERACE NATO

 

n  KFOR (Kosovo Force) – červen 1999 – dosud; Kosovo

 

o    Cílem operace KFOR je nastolit a udržovat bezpečné prostředí v Kosovu, včetně veřejného pořádku

o    monitorovat, ověřovat a v případě potřeby vynucovat dodržování dohod, které vedly k ukončení konfliktu

 

n  Active Endeavour – říjen 2001 – dosud; Středomoří

o    Námořní příspěvek aliance do boje proti mezinárodnímu terorismu

o    Cílem mise je prováděn námořní operace ve Středozemí a tím aktivně demonstrovat odhodlání NATO

 

n  ISAF (International Security Assistence Force) – srpen 2003 – dosud; Afghánistán

o    Asistencie afghánské vládě a mezinárodnímu společenství při udržování bezpečnosti v místě působení aliančních jednotek

o    Podpora afghánskéých úřadů v jejich úsilí rozšířit své pravomoce na celé území a pomoc zajistit bezpečné prostředí pro konání svobodných a rovných voleb, šíření práva a obnovy země

o    Jednotky ISAF byly vytvořeny v roce 2001 po svržení talibanského režimu –jejich velení převzalo NATO v roce 2003

 

n  NTM-I (NATO Training Mission – Iraq) – prosinec 2004 – dosud; Irák

o    Výcviková mise NATO zahájena na žádost dočasné irácké vlády, navazuje na předchozí přípravnou misi

o    Poskytování výcviku a poradenství velícímu vojenskému personálu v Iráku

o    Pomoc při založení Vojenské akademie, Vojenského centra

o    Koordinuje národní příspěvky v podobě vojenského vybavení a výcviku

o    Úzká spolupráce s iráckými úřady – rozhodují Iráčané, NATO poskytuje rady a pomoc

 

 

 

smlouvy v rámci nato:

 

Washingtonská smlouva (multilaterální = mnohostranný obranný pakt):

- členové NATO se při jejím podpisu v článku 5, který tvořil jádro smlouvy, zavazovali, že budou považovat útok na jednoho ze svých členů za útok na všechny a že podniknou veškeré kroky (včetně použití vojenské síly) nutné k obnovení a udržení bezpečnosti v severoatlantické oblasti

- článek 2 zavazoval členy ke zvyšování své i kolektivní schopnosti vzdorovat ozbrojeným útokům (tím se stal v 50. letech základem k přetvoření aliance ve voj. org.)

Varšavská smlouva (voj. pakt evropských komunistických zemí):

- podepsána ve Varšavě r. 1955 na základě Smlouvy o přátelství; rozpuštěna roku 1991

- zajišťovala kontrolu SSSR nad východním blokem v případě uvolnění mezi Z a V; byla uzavřena na 20 let (s automatickým prodloužením o 10 let pro státy, které ji rok před jejím uplynutím nevypoví); jejím cílem byla koordinace zahr. politiky a vytvoření systému kolektivní bezpečnosti v Evropě a spolupráce ve vojenské oblasti při společné obraně socialismu, suverenity a nezávislosti; jejím nejvyšším orgánem byl Politický poradní sbor

- členové: Albánie, Bulharsko, Československo, Maďarsko, NDR, Polsko, Rumunsko a SSSR (8 států)