Jdi na obsah Jdi na menu
 


2) Idealismus, Realismus

Idealismus

= produkt snah po I. svět. válce vysvětlit příčiny konfliktů a dosáhnout udržení míru ve světě

- teoretický vznik po 1. světové válce (prosazováno již za války)

- dnes nazýván také liberalismus (liberálně-ideologická tradice)

= přesvědčení o možnosti trvalého míru a spolupráce v mezinárodních vztazích (= víra v pokrok) a přesvědčení o rozhodujícím významu institucí pro rozvoj této spolupráce

- prosazuje kolektivní bezpečnost (politiku mocenské rovnováhy považuje za nemorální)

- chápe MV v mnoha dimenzích (nejen politicko-bezpečnostní, ale také hosp., etické a kulturní)

- zpochybňuje roli státu jako výlučného aktéra MV + jednoznačné odděl. vnitřní a vnější politiky

- špatné lidské chování není produktem špatnosti člověka samého, ale špatných institucí –> rozhodující význam mají instituce

- politika:

- nutné založit politiku na rozumu a mravnosti

- existuje přirozený soulad zájmů, národní zájem a mezistátní zájem jsou totožné

- společným zájmem států je zájem mezinárodního společenství

- válka:

= mezinárodní problém, který vyžaduje kolektivní, či vzájemné úsilí o eliminaci

- její příčinou nejsou lidé jako takoví, ale vlády států

- státům se nevyplácí

- frekvence mezinárodních konfliktů může být omezena změnou institucionálního uspořádání

- možnost trvalého míru, který se však musí opírat o změnu norem MV

- lidé jsou schopni usilovat o společné cíle a spolupracovat

- představitelé: V. Wilson (14 bodů idealistického přístupu), J. Carter, Norman Angel

- kritika idealismu:

- neodůvodněný optimismus

- přeceňování role domácí politiky (zahr. politika států reaguje na vnější prostřední bez ohledu specifik domácího prostředí)

- přeceňování role vzájemné závislosti států (vysoká intenzita kontaktů zvyšuje nebezp. sporů)

- přeceňování významu ekonomiky

- není aplikovatelný na dějiny, orientuje se na budoucnost

- vývoj mezinárodních organizací a vliv idealismu na jejich utváření:

- Společnost národů a OSN jako prototyp globální organizace

- Valné shromáždění OSN s rovným hlasovacím právem pro všechny státy bez ohledu na jejich mocenské postavení

- odzbrojení ve 20. století:

- Odzbrojovací konference v Haagu

- Ženevské konvence

- kontrola jaderného zbrojení – silné a slabé stránky odzbrojovacích procesů

 


Realismus

- snaha ukázat po II. svět. válce chybný přístup idealistů v chápání mez. systému

= reakce na utopický liberalismus v oblasti základních otázek o válce a míru

- kombinuje pesimistický pohled na lidskou přirozenost s představou mocenské politiky mezi státy existujícími v mezinárodní anarchii

- vznik 30. a 40. léta 20. století

- polemika s koncepcí politického idealismu

= poznání, jak k boji o moc dochází a navrhování možností kontroly

- prosazuje mocenskou rovnováhu

- stát:

- racionální aktér usilující o sebezachování

- státy + jejich vedoucí představitelé jsou nejvýznamnější činitelé MV

- cíle státu definovány v pojmech moci, jinak než mocí, cíle nelze dosáhnout či obhájit

- politika je nekonečný boj o moc

- zahraniční politika :

- řídí se zákonitostmi vycházejícími z lidské přirozenosti

- odráží vědomí národního zájmu

- umění zahr. politiky = sladit cíle s její mocí

- čl. spojen s agresivitou a soutěživostí + pud sebezáchovy; vůle po živ. se mění ve vůli po moci

- představitelé: H. Morgenthau, W. Lippmann, G. Kennan

Idealismus

Realismus

nadřazuje univerzální etická pravidla politice

považuje etiku za výsledek politiky

slouží k vytvoření nového světa

pouze odráží zavedenou praxi

voluntaristický - možnost radikální změny aktem vůle

deterministický (předurčený) - realitu můžeme poznat, nikoli radikálně měnit

blízký intelektuálovi

blízký diplomatovi

- chod dějin = kyvadlo pohybující se mezi realismem a idealismem (Edward Carr)

 

 

-          Srovnání základních znaků:

 

REALISMUS

IDEALISMUS

- člověk je sobecký a státy usilují o moc a o upevnění svého postavení na úkor ostatních

- člověk je altruistický, státy usilují o spolupráci, fenomén výzkum míru a jak ho udržet

- mez.řád: státy mezi sebou soupeří o vliv

- mez.řád: úloho mez. organizací

- mez: politika jako anarchie – vliv státu podle reálné vojenské a hospodářské síly

- mez.politika, kde mají všechny státy stejné postavení

- politická sféra je nadřazena ostatním spol. vztahům

- ekonomický liberalismus ( na sobě hosp. závislé státy se spíše nenapadnou)

 

- odzbrojování cestou k trvalému míru, otevřená diplomacie

- OSN – Rada bezpečnosti

- OSN- Valné shromáždění

 

-          hlavní představitelé

 

REALISMUS

IDEALISMUS

- Hans Morgenthau (6 zákl. bodů real. přístupu)

- Woodrow Wilson (14 bodů – jako základ ideal. přístupu)

- Thomass Hobbse („člověk člověku vlkem“), Nicholo Machiavelli (Vladař)

 

- Samuel Huntington – Střet civilizací
 budoucí svět muslimové x  křesťané – nesmiřitelná konflikt, nedá se dosáhnout smíru

- Francis Fukuyama – Konec civilizací
liberální demokracie, všichni se chtějí mít mat.dobře, západ jako ideál, snaha všech přiblížit se mu

 

-          uplatnění v praxi

REALISMUS

IDEALISMUS

-období koncertu velmocí – vyvažování vlivů jednt.států

-vývoj mezinárodních organizací a vliv idealismu na jejich utváření

-období Détente, sbližování s Čínou (rezignace na morálku v politice)

-odzbrojování (konference v Haagu, Ženevské konvence)

-Rada bezpečnosti OSN (model velmocenské vlády)

-Valné shromáždění OSN (rovné hlasovací právo všech států bez ohledu na mocenské postavení)