2) Idealismus, Realismus
Idealismus
= produkt snah po I. svět. válce vysvětlit příčiny konfliktů a dosáhnout udržení míru ve světě
- teoretický vznik po 1. světové válce (prosazováno již za války)
- dnes nazýván také liberalismus (liberálně-ideologická tradice)
= přesvědčení o možnosti trvalého míru a spolupráce v mezinárodních vztazích (= víra v pokrok) a přesvědčení o rozhodujícím významu institucí pro rozvoj této spolupráce
- prosazuje kolektivní bezpečnost (politiku mocenské rovnováhy považuje za nemorální)
- chápe MV v mnoha dimenzích (nejen politicko-bezpečnostní, ale také hosp., etické a kulturní)
- zpochybňuje roli státu jako výlučného aktéra MV + jednoznačné odděl. vnitřní a vnější politiky
- špatné lidské chování není produktem špatnosti člověka samého, ale špatných institucí –> rozhodující význam mají instituce
- politika:
- nutné založit politiku na rozumu a mravnosti
- existuje přirozený soulad zájmů, národní zájem a mezistátní zájem jsou totožné
- společným zájmem států je zájem mezinárodního společenství
- válka:
= mezinárodní problém, který vyžaduje kolektivní, či vzájemné úsilí o eliminaci
- její příčinou nejsou lidé jako takoví, ale vlády států
- státům se nevyplácí
- frekvence mezinárodních konfliktů může být omezena změnou institucionálního uspořádání
- možnost trvalého míru, který se však musí opírat o změnu norem MV
- lidé jsou schopni usilovat o společné cíle a spolupracovat
- představitelé: V. Wilson (14 bodů idealistického přístupu), J. Carter, Norman Angel
- kritika idealismu:
- neodůvodněný optimismus
- přeceňování role domácí politiky (zahr. politika států reaguje na vnější prostřední bez ohledu specifik domácího prostředí)
- přeceňování role vzájemné závislosti států (vysoká intenzita kontaktů zvyšuje nebezp. sporů)
- přeceňování významu ekonomiky
- není aplikovatelný na dějiny, orientuje se na budoucnost
- vývoj mezinárodních organizací a vliv idealismu na jejich utváření:
- Společnost národů a OSN jako prototyp globální organizace
- Valné shromáždění OSN s rovným hlasovacím právem pro všechny státy bez ohledu na jejich mocenské postavení
- odzbrojení ve 20. století:
- Odzbrojovací konference v Haagu
- Ženevské konvence
- kontrola jaderného zbrojení – silné a slabé stránky odzbrojovacích procesů
Realismus
- snaha ukázat po II. svět. válce chybný přístup idealistů v chápání mez. systému
= reakce na utopický liberalismus v oblasti základních otázek o válce a míru
- kombinuje pesimistický pohled na lidskou přirozenost s představou mocenské politiky mezi státy existujícími v mezinárodní anarchii
- vznik
- polemika s koncepcí politického idealismu
= poznání, jak k boji o moc dochází a navrhování možností kontroly
- prosazuje mocenskou rovnováhu
- stát:
- racionální aktér usilující o sebezachování
- státy + jejich vedoucí představitelé jsou nejvýznamnější činitelé MV
- cíle státu definovány v pojmech moci, jinak než mocí, cíle nelze dosáhnout či obhájit
- politika je nekonečný boj o moc
- zahraniční politika :
- řídí se zákonitostmi vycházejícími z lidské přirozenosti
- odráží vědomí národního zájmu
- umění zahr. politiky = sladit cíle s její mocí
- čl. spojen s agresivitou a soutěživostí + pud sebezáchovy; vůle po živ. se mění ve vůli po moci
- představitelé: H. Morgenthau, W. Lippmann, G. Kennan
|
Idealismus |
Realismus |
|
nadřazuje univerzální etická pravidla politice |
považuje etiku za výsledek politiky |
|
slouží k vytvoření nového světa |
pouze odráží zavedenou praxi |
|
voluntaristický - možnost radikální změny aktem vůle |
deterministický (předurčený) - realitu můžeme poznat, nikoli radikálně měnit |
|
blízký intelektuálovi |
blízký diplomatovi |
- chod dějin = kyvadlo pohybující se mezi realismem a idealismem (Edward Carr)
- Srovnání základních znaků:
|
REALISMUS |
IDEALISMUS |
|
- člověk je sobecký a státy usilují o moc a o upevnění svého postavení na úkor ostatních |
- člověk je altruistický, státy usilují o spolupráci, fenomén výzkum míru a jak ho udržet |
|
- mez.řád: státy mezi sebou soupeří o vliv |
- mez.řád: úloho mez. organizací |
|
- mez: politika jako anarchie – vliv státu podle reálné vojenské a hospodářské síly |
- mez.politika, kde mají všechny státy stejné postavení |
|
- politická sféra je nadřazena ostatním spol. vztahům |
- ekonomický liberalismus ( na sobě hosp. závislé státy se spíše nenapadnou) |
|
|
- odzbrojování cestou k trvalému míru, otevřená diplomacie |
|
- OSN – Rada bezpečnosti |
- OSN- Valné shromáždění |
- hlavní představitelé
|
REALISMUS |
IDEALISMUS |
|
- Hans Morgenthau (6 zákl. bodů real. přístupu) |
- Woodrow Wilson (14 bodů – jako základ ideal. přístupu) |
|
- Thomass Hobbse („člověk člověku vlkem“), Nicholo Machiavelli (Vladař) |
|
|
- Samuel Huntington – Střet civilizací |
- Francis Fukuyama – Konec civilizací |
- uplatnění v praxi
|
REALISMUS |
IDEALISMUS |
|
-období koncertu velmocí – vyvažování vlivů jednt.států |
-vývoj mezinárodních organizací a vliv idealismu na jejich utváření |
|
-období Détente, sbližování s Čínou (rezignace na morálku v politice) |
-odzbrojování (konference v Haagu, Ženevské konvence) |
|
-Rada bezpečnosti OSN (model velmocenské vlády) |
-Valné shromáždění OSN (rovné hlasovací právo všech států bez ohledu na mocenské postavení) |