Jdi na obsah Jdi na menu
 


4) Industrializace a její dopady na změny rovnováhy ve světě

Průmyslová revoluce

= proces vzniku moderního směřování společnosti založené na průmyslové tovární velkovýrobě, proces přecházení z agrárního systému na průmyslový

- začala v pol. 18. století ve VB a v průběhu 19. st. zasáhla většinu Evropy, USA a Japonsko

- probíhala ve světě různým tempem (v některých částech světa probíhá dodnes)

  • 1. vědecko - technická revoluce - byla zahájena vynálezem parního stroje (18. století)
  • 2. vědecko - technická revoluce - byla zahájena objevem elektrického proudu (přelom 19/20. století)
  • 3. vědecko - technická revoluce - byla zahájena s rozvojem informačních technologií. (konec 20. století)

- 1. průmyslová revoluce – 1.průmyslová revoluce proběhla v Anglii.Do ostatních zemí přišla o mnoho později a to díky nerovnoměrného vývoje(pomalé odstraňování feudálních vztahů na venkově a ve městech,které omezovaly svobodu podnikání)

-nejprve se uplatnila v TEXTILNICTVÍ-bavlnářství (umožnila to vysoká poptávka po látkách,nízké náklady na mechanizaci a levná pracovní síla žen a dětí).

 

Převratem ve výrobě bylo zavedení parního stroje,který zdokonalil James Watt.Parní stroj se tak stal základem tovární výroby.

 

- 2. průmyslová revoluce:

- od 70. let 19. st.

- zvyšování úlohy aplikované vědy a techniky

- doba se výrazně zrychluje

- vznik monopolů:

- kartely (nejnižší druh)

- syndikáty (bez obchodní samostatnosti)

- trusty (bez obchodní a výrobní samostatnosti)

- koncerny (sdružení různých odvětví; spolupráce s bankami)

- Velká Británie:

= křižovatka mez. obchodu; 1707 zrušení cel → největší zóna volného obchodu v Evropě

 

předpoklady :

1.       vrcholí manufakturní období výroby

2.       akumulace kapitálu: volný finanční kapitál - z bohatých výnosů velkostatků, z obchodu, zvl. se zámořím, s černými otroky, s koloniemi  - investice do budování továren

3.       dostatek surovin a levné zdroje (dovoz bavlny z Ameriky, Egypta, Indie)

4.       volná pracovní síla v důsledku ohrazování a scelování zemědělské půdy – velké statky se zemědělskou technikou, lidé bez půdy – námezdní práce na velkostatku nebo v továrně

5.       výhodná zeměpisná poloha, rozvinutá námořní plavba, odbytiště v koloniích – rozsáhlé trhy

6.       rychlé uplatňování technických vynálezů, britská vytrvalost, pracovitost + protestantská víra: přičiň se a Bůh ti pomůže (x katolická odevzdanost do vůle boží)

vznik průmyslových center: Londýn, dopravní středisko Liverpool, textilní Manchester, železářství  a strojírenství – Birmingham, Sheffield, Newcastle, ve Skotsku Glasgow

- první zasažen textilní průmysl (vlna nahrazena bavlnou - tovární velkovýroba) + chemický průmysl (nutnost barvit bavlněnou přízi)

- revoluce v těžkém průmyslu umožněna vynálezem parního stroje J. Watta → „věk páry“

- využití parního stroje vedlo ke zvýšení nároků na základní suroviny – uhlí a železo – rozvoj těžkého průmyslu

hlavní zdroj tepelné energie je uhlí => růst těžby, využití parního stroje, litinových rour, kolejnic, mechanického výtahu, výroba koksu

 

doprava

- parní síla umožnila rozvoj dopravy (rostoucí železniční síť v Z Evropě) – zdokonalování dopravních cest, zpevňování silnic (použití asfaltu), nejlevnější doprava po velkých řekách => stavba vodních průplavů, splavňování řek, vznik říční a námořní dopravy  (1. parník sestrojil Američan Robert Fulton);

 nová kolejnicová železniční doprava – nejprve vagony taženy koňmi, pak využit parní pohon – 1814 sestavil Georgie Stephenson první výkonnou lokomotivu, pravidelná doprava 1825 – trať  Manchester- Liverpool

rozvoj obchodu – vytváření jednotného národního trhu (s rozvojem zemědělstvím, poptávka po výrobcích), odstraňování celních přehrad; masová výroba umožnila i vzdálenější trhy – 1. obchodní domy, politika volného svobodného obchodu, kolonie jako odbytiště zboží , potřeba kapitálu = > rozvoj bank

zemědělství – intenzivní způsob rozvoje ve vyspělých zemích, čtyřpolnní střídavý systém (od 18st.) – řepa –okopaniny (ječmen, oves)- jetel a vojtěška, pšenice

 

- poč. 19. st. průmyslová revoluce v Japonsku a Itálii

- 20. léta 19. st. průmyslová revoluce v Belgii a Francii, 40. léta industrializace v německých zemích ve stř. Evropě (dokončena v 80. letech)

- 90. léta 19. st. prům. revoluce v Rusku (přerušena Říjnovou revolucí a obnovena až Stalinem)

- VB nejprůmyslovější země ovládající svět. ekonomiku do pol. 19. st. → poté přesun těžiště svět. ekonomiky do USA

- zač. 20. st. obrovský rozmach automobilového průmyslu (pásová výroba a výrobní linky) (Ford, Baťa)

- specifické rysy:

- ekonomika a ekonomické vztahy nabývají na důležitosti)

-  omezování státní kontroly v obchodě a podnikání, zásady liberalismu (volnost podnikání); + etika podnikání

- využívání nových výrobních postupů a energetických zdrojů

sociální změny:

- vznik komunismu a socialismu

- statická společnost se mobilizuje (rušení nevolnictví a roboty)

- buržoazie drží ekonomiku států a žádá i politickou moc

- volí širší skupiny obyvatel + rostoucí gramotnost a přístup k informacím vnáší do politiky vliv veřejného mínění

- migrace z venkova do měst (rušení roboty a nevolnictví umožňuje rolníkům hledat práci v továrnách ve městech)

důsledky pro dělnictvo:

- negativní v krátkodobé a pozitivní v dlouhodobé perspektivě (růst živ. úrovně)

- vykořisťování dětské a ženské práce, nízká živ. úroveň, špatné zdraví → výbuchy nespokojenosti, šíření socialistických myšlenek → první kroky v soc., zdrav. a důchodovém zákonodárství

-nové technologie a vynálezy:

- parní stroj (James Watt) 1769

- parní lokomotiva (George Stephenson) 1814

- výbušný motor (Nikolaje Otto) 1867

- dynamit (Alfred Nobel) 1867

- telefon (Graham Bell) 1876

- žárovka (Thomas Alva Edison) 1879

- parní turbína (Charles Pardone)1884

- naftový motor (Rudolf Diesel) 1897

- motorové letadlo (bratři Wrightové) 1903

- pokročilá metalurgie (odolnější a přesnější zbraně)

- vyspělá námořní navigace (urychlení osidlování zámořských území)

 důsledky pro MV v Evropě:

- industrializace se projevuje nejprve na západě (Anglie) a postupuje pomalu na východ = zdroj nerovnováhy v postavení států v Evropě

- Anglie získává dominantní postavení ve světové politice

- Rusko setrvává u feudálního zřízení a jeho relativní moc slábne

- koncem 19. století předstihuje Brity rychle se industrializující Německo a USA

 

hospodářské a sociální důsledky průmyslové revoluce

- přesun mnoha venkovských obyvatel do měst => vznik nových společenských vztahů : podnikatel Vs. dělník

- růst počtu obyvatel ve světě = populační exploze

příčiny: industrializace, vyšší produktivita v zemědělství, zlepšení dopravy, lékařská věda omezila úmrtnost, zlepšení  hygieny, jako pracovní síly používány i děti

- urbanizace – vznik velkoměst (nad 20tis.) = ekonomická, správní , soudní  a kulturní centra, modernizace středověkých měst, velké průmyslové oblasti, přístavy, světová centra

- přesuny obyvatel nejen v rámci státu, ale přistěhovalectví (zvl. do USA)

- změna živ. stylu – přistup nevzdělání, kultuře, parky, muzea, galerie, divadla, prodej zboží v obchodních domech

- vznik moderní kapitalistické  průmyslové společnosti, Anglie v čele světového hospodářského rozvoje (=dílna světa)

- stinné stránky : ničení krajiny a přírody, závislost továrního dělníka- nízké mzdy, využívání levnější práce žen a dětí, zaváděním strojů propouštění dělníků=> odpor, živelné dělnické akce: rozbíjení strojů (mylně pokládány za příčinu bídy, počátky organizovanosti dělníku => odborové hnutí

 

* zájem o jiné konce světa, změna pohledu na kolonie

- mez. politika pod vlivem prům. revoluce (1800 - 1914)

- naprostá dominance Evropanů v Africe a Asii (technický náskok ve zbrojení)

- rostoucí role USA jako vyspělé průmyslové země