4) Industrializace a její dopady na změny rovnováhy ve světě
Průmyslová revoluce
= proces vzniku moderního směřování společnosti založené na průmyslové tovární velkovýrobě, proces přecházení z agrárního systému na průmyslový
- začala v pol. 18. století ve VB a v průběhu
- probíhala ve světě různým tempem (v některých částech světa probíhá dodnes)
- 1. vědecko - technická revoluce - byla zahájena vynálezem parního stroje (18. století)
- 2. vědecko - technická revoluce - byla zahájena objevem elektrického proudu (přelom 19/20. století)
- 3. vědecko - technická revoluce - byla zahájena s rozvojem informačních technologií. (konec 20. století)
- 1. průmyslová revoluce – 1.průmyslová revoluce proběhla v Anglii.Do ostatních zemí přišla o mnoho později a to díky nerovnoměrného vývoje(pomalé odstraňování feudálních vztahů na venkově a ve městech,které omezovaly svobodu podnikání)
-nejprve se uplatnila v TEXTILNICTVÍ-bavlnářství (umožnila to vysoká poptávka po látkách,nízké náklady na mechanizaci a levná pracovní síla žen a dětí).
Převratem ve výrobě bylo zavedení parního stroje,který zdokonalil James Watt.Parní stroj se tak stal základem tovární výroby.
- 2. průmyslová revoluce:
- od 70. let
- zvyšování úlohy aplikované vědy a techniky
- doba se výrazně zrychluje
- vznik monopolů:
- kartely (nejnižší druh)
- syndikáty (bez obchodní samostatnosti)
- trusty (bez obchodní a výrobní samostatnosti)
- koncerny (sdružení různých odvětví; spolupráce s bankami)
- Velká Británie:
= křižovatka mez. obchodu; 1707 zrušení cel → největší zóna volného obchodu v Evropě
předpoklady :
1. vrcholí manufakturní období výroby
2. akumulace kapitálu: volný finanční kapitál - z bohatých výnosů velkostatků, z obchodu, zvl. se zámořím, s černými otroky, s koloniemi - investice do budování továren
3. dostatek surovin a levné zdroje (dovoz bavlny z Ameriky, Egypta, Indie)
4. volná pracovní síla v důsledku ohrazování a scelování zemědělské půdy – velké statky se zemědělskou technikou, lidé bez půdy – námezdní práce na velkostatku nebo v továrně
5. výhodná zeměpisná poloha, rozvinutá námořní plavba, odbytiště v koloniích – rozsáhlé trhy
6. rychlé uplatňování technických vynálezů, britská vytrvalost, pracovitost + protestantská víra: přičiň se a Bůh ti pomůže (x katolická odevzdanost do vůle boží)
vznik průmyslových center: Londýn, dopravní středisko Liverpool, textilní Manchester, železářství a strojírenství – Birmingham, Sheffield, Newcastle, ve Skotsku Glasgow
- první zasažen textilní průmysl (vlna nahrazena bavlnou - tovární velkovýroba) + chemický průmysl (nutnost barvit bavlněnou přízi)
- revoluce v těžkém průmyslu umožněna vynálezem parního stroje J. Watta → „věk páry“
- využití parního stroje vedlo ke zvýšení nároků na základní suroviny – uhlí a železo – rozvoj těžkého průmyslu
hlavní zdroj tepelné energie je uhlí => růst těžby, využití parního stroje, litinových rour, kolejnic, mechanického výtahu, výroba koksu
doprava
- parní síla umožnila rozvoj dopravy (rostoucí železniční síť v Z Evropě) – zdokonalování dopravních cest, zpevňování silnic (použití asfaltu), nejlevnější doprava po velkých řekách => stavba vodních průplavů, splavňování řek, vznik říční a námořní dopravy (1. parník sestrojil Američan Robert Fulton);
nová kolejnicová železniční doprava – nejprve vagony taženy koňmi, pak využit parní pohon – 1814 sestavil Georgie Stephenson první výkonnou lokomotivu, pravidelná doprava 1825 – trať Manchester- Liverpool
rozvoj obchodu – vytváření jednotného národního trhu (s rozvojem zemědělstvím, poptávka po výrobcích), odstraňování celních přehrad; masová výroba umožnila i vzdálenější trhy – 1. obchodní domy, politika volného svobodného obchodu, kolonie jako odbytiště zboží , potřeba kapitálu = > rozvoj bank
zemědělství – intenzivní způsob rozvoje ve vyspělých zemích, čtyřpolnní střídavý systém (od 18st.) – řepa –okopaniny (ječmen, oves)- jetel a vojtěška, pšenice
- poč.
- 20. léta
- 90. léta
- VB nejprůmyslovější země ovládající svět. ekonomiku do pol.
- zač.
- specifické rysy:
- ekonomika a ekonomické vztahy nabývají na důležitosti)
- omezování státní kontroly v obchodě a podnikání, zásady liberalismu (volnost podnikání); + etika podnikání
- využívání nových výrobních postupů a energetických zdrojů
sociální změny:
- vznik komunismu a socialismu
- statická společnost se mobilizuje (rušení nevolnictví a roboty)
- buržoazie drží ekonomiku států a žádá i politickou moc
- volí širší skupiny obyvatel + rostoucí gramotnost a přístup k informacím vnáší do politiky vliv veřejného mínění
- migrace z venkova do měst (rušení roboty a nevolnictví umožňuje rolníkům hledat práci v továrnách ve městech)
důsledky pro dělnictvo:
- negativní v krátkodobé a pozitivní v dlouhodobé perspektivě (růst živ. úrovně)
- vykořisťování dětské a ženské práce, nízká živ. úroveň, špatné zdraví → výbuchy nespokojenosti, šíření socialistických myšlenek → první kroky v soc., zdrav. a důchodovém zákonodárství
-nové technologie a vynálezy:
- parní stroj (James Watt) 1769
- parní lokomotiva (George Stephenson) 1814
- výbušný motor (Nikolaje Otto) 1867
- dynamit (Alfred Nobel) 1867
- telefon (Graham Bell) 1876
- žárovka (Thomas Alva Edison) 1879
- parní turbína (Charles Pardone)1884
- naftový motor (Rudolf Diesel) 1897
- motorové letadlo (bratři Wrightové) 1903
- pokročilá metalurgie (odolnější a přesnější zbraně)
- vyspělá námořní navigace (urychlení osidlování zámořských území)
důsledky pro MV v Evropě:
- industrializace se projevuje nejprve na západě (Anglie) a postupuje pomalu na východ = zdroj nerovnováhy v postavení států v Evropě
- Anglie získává dominantní postavení ve světové politice
- Rusko setrvává u feudálního zřízení a jeho relativní moc slábne
- koncem 19. století předstihuje Brity rychle se industrializující Německo a USA
hospodářské a sociální důsledky průmyslové revoluce
- přesun mnoha venkovských obyvatel do měst => vznik nových společenských vztahů : podnikatel Vs. dělník
- růst počtu obyvatel ve světě = populační exploze
příčiny: industrializace, vyšší produktivita v zemědělství, zlepšení dopravy, lékařská věda omezila úmrtnost, zlepšení hygieny, jako pracovní síly používány i děti
- urbanizace – vznik velkoměst (nad 20tis.) = ekonomická, správní , soudní a kulturní centra, modernizace středověkých měst, velké průmyslové oblasti, přístavy, světová centra
- přesuny obyvatel nejen v rámci státu, ale přistěhovalectví (zvl. do USA)
- změna živ. stylu – přistup nevzdělání, kultuře, parky, muzea, galerie, divadla, prodej zboží v obchodních domech
- vznik moderní kapitalistické průmyslové společnosti, Anglie v čele světového hospodářského rozvoje (=dílna světa)
- stinné stránky : ničení krajiny a přírody, závislost továrního dělníka- nízké mzdy, využívání levnější práce žen a dětí, zaváděním strojů propouštění dělníků=> odpor, živelné dělnické akce: rozbíjení strojů (mylně pokládány za příčinu bídy, počátky organizovanosti dělníku => odborové hnutí
* zájem o jiné konce světa, změna pohledu na kolonie
- mez. politika pod vlivem prům. revoluce (1800 - 1914)
- naprostá dominance Evropanů v Africe a Asii (technický náskok ve zbrojení)
- rostoucí role USA jako vyspělé průmyslové země