Jdi na obsah Jdi na menu
 


7) Specifika 1. světové války a vliv na následující mez. uspořádání

- 1. světová válka byla válečným konfliktem probíhajícím na evropském kontinentě od 28. 7. 1914 (sv. Anna) - do 11. 11. 1918 = střetnutí dvou bloků formulovaných na území Evropy

záminka : Sarajevský atentát na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este a jeho manželku Žofii při návštěvě Sarajeva – atentátník : srbský student Gavrilo Princip (člen organizace Černá ruka
Dohoda a Trojspolek

-            po zániku Spolku tří císařů spojujícím Německo, Rakousko - Uhersko a Rusko, vytvořilo roku 1879 Německo a Rakousko - Uhersko tzv. Dvojspolek = alianci namířenou proti Rusku, se kterým se Rakousko - Uhersko přelo o vládu nad Balkánem

-            Rakousko - Uhersko začalo upevňovat svůj mocenský vliv, Rusko s tím samozřejmě nesouhlasilo, ale díky výborné zahraniční politice Otto von Bismarcka se podařilo spory mezi státy urovnat, obě mocnosti si území na Balkáně rozdělili a došlo i k obnovení Spolku tří císařů

-            Itálie se tou dobou potýkala s řadou hosp. problémů a potřebovala pro sebe získat silného spojence - Rakousko - Uhersko –> k platnému Dvojspolku a Spolku tří císařů (do 1887) přibyla 20. 5. 1882 ve Vídni další aliance - vojensko - politické spojenectví Německa, Rakouska - Uherska a Itálie, Trojspolek

-            členové se zavazovali nevstupovat do dalších seskupení namířených proti ostatním smluvním stranám + dohody o vojenské pomoci + deklarace, že aliance není zaměřena proti VB (o níž Německo uvažovalo, jako o možném dalším členu Trojspolku - nevydařilo se)

-            Bismarckův pozdější nešetrný zásah vůči ruské ekonomice vedl k vystoupení Ruska ze Spolku tří císařů a ke vzniku spojenectví s Francií, která začala Rusko finančně podporovat; 1893/4 definitivně vytvořena rusko - francouzská vojenská smlouva - zajišťovala vzájemnou vojenskou podporu zemí v případě jejich napadení některým členem Trojspolku + základ pro vznik Dohody

-            po vyřešení sporů o africké kolonie mezi Francií a VB došlo (po ústupku Fr.) k 1904 uzavření tzv. Srdečné dohody

-            radikální úpadek Ruska vyčerpaného Rusko - japonskou válkou; pomoc poskytla Francie

-            posílena Srdečná dohoda a 1907 podepsána anglo-ruské dohoda, která vedla k vytvoření Trojdohody - mocenského bloku namířenému proti Německu a Rakousko - Uhersku

-            dohoda vytvořená mezi lety 1893 - 1907 znamenala definitivní rozdělení Evropy na dva bloky

-            po vypuknutí 1. světové války se dohodové státy 3. 9. 1914 zavázaly neuzavřít separátní mír s Ústředními mocnostmi a klást mírové požadavky pouze po vzájemné konzultaci

-            Itálie se po přelomu století stala velmi nespolehlivým partnerem; roku 1914 vyhlásila neutralitu a když se jí nepodařilo získat teritoriální ústupky od Rakouska, odstoupila roku 1915 od smlouvu s Trojspolkem, zapojila se do konfliktu na straně Dohody a vypověděla svým bývalým spojencům Německu a Rakousku - Uhersku válku

příčiny 1. světové války:

-            napětí vycházející ze sporů Balkán (balkánské národy; Rakousko-Uhersko x Rusko x Turecko → Krymská válka, Rusko-turecká válka a 1. a 2. balkánská válka), kolonie v Africe a blízký a střední východ (odbytiště pro výrobky - nový trh)

-            Bismarckova politika se obávala francouzsko-ruského spojenectví a uzavřela roku 1879 spolek s Rak.-Uh., který se roku 1882 rozšířil o Itálii –> Trojspolek + tajná smlouva s Ruskem

-            Německo bylo nejagresivnější, snaha o nové rozložení světa + ovládnutí středo-, východo-, jihovýchodního prostoru s pomocí R-U.

-            smlouva s Ruskem nebyla po Bismarckově odchodu obnovena a Rusko, které se cítilo ohroženo, uzavřelo roku 1893 smlouvu s Francií –> budoucí Trojdohoda

-            roku 1904 uzavřela VB tzv. srdečnou dohodu s Francií a roku 1907 s Ruskem –> Trojdohoda

-            válka byla vyvrcholením rozporů panujících mezi Trojspolkem (Německo, Rakousko-Uhersko, Itálie) a Dohodou (VB, Francie, Rusko)

charakter:

o   1. střetnutí milionových armád v celosvětovém konfliktu – vlna nacionalistické nenávisti (živelnost + propagandy)

o   do války zataženo 34 z 54 států světa (1,5 miliardy obyvatel, 70 milionů vojáků, z nich padlo 10 mil., zraněno 20 mil.)

o   hlavní tíha války v Evropě – rozhodující válčiště, zpustošené oblasti, oslabení mocností => zisky USA a Japonska => konec velkomocenského postavení Evropy ve světě

o   totální charakter války, změna z bleskové (plánované) na zákopovou i týlovou válku (vliv na celý hospodářský život válčicích států)

o   militarizace ekonomiky + řízené hospodářství

o   dobyvačná válka

o   morální devastace, dehumanizace vojáků i civilistů (pobyt  v zákopech, krvavé boje)

 

 cíle členů Trojspolku:

o   Německo chtělo dosáhnou sloučení všech Němců do 1 státu, získat vedoucí moc, donutit Francii k odstoupení části území, vytvořit spolek zahrnující Rakousko, Belgii, Holandsko, Švýcarsko a Rumunsko a rozšířit kolonie v Africe o kolonie francouzs., portugal. a belgické

o   Rak.- Uhersko chtělo připojit Srbsko, upevnit pozice na Balkáně a vyřešit svou vnitřní národností (slovanskou) otázku

 

-            po zavraždění následníka habsburského trůnu Františka Ferdinanda D´Este v Sarajevu vyhlásilo Rak.-Uhersko Srbsku válku a Německo ho podpořilo, poté vyhlásilo válku Rusku, Francii a Belgii a v zápětí vyhlásila Německu válku VB

-            Německá armáda zahájila útok na západní frontě (přes Belgii a Lucembursko do Francie) podle tzv. Schlieffenova plánu - plánu bleskové války

-            Francie zastavila bleskový německý útok v bitvě na Marně a přešlo se na válku zákopovou (poziční - obrana převládá nad útokem, zátarasy z ostnatého drátu, dělová a kulometná palba)

-            Rusko zastavilo postup spolkových armád, Rak.-Uh. dobylo Srbsko a obsadilo Bělehrad

-            roku 1915 opustila Itálie Trojspolek a přidala se na stranu Dohody

-            válčící státy usilovaly o získání dalších spojenců - ke spolku se přidalo Turecko a Bulharsko, k Dohodě Itálie, Srbsko, Řecko, Rumunsko i mimoevropské země (Japonsko)

-            válka trvala nepředvídaně dlouho, vyčerpala hosp. i lidský potenciál národů - zavedeno válečné hospodářství (nucené zařazování obyvatelstva do výroby a prodlužování pracovní doby, řízené hospodářství, přídělový systém na potraviny a spotřební zboží)

-            neúspěchy v boji a občanské nepokoje přivodily roku 1916/7 hosp., sociální a politickou krizi válčících států –> obrat ve válce, německé a americké (W. Wilson) pokusy o mír - neúspěšné

-            dalším obratem ve válce byly revoluční události v Rusku a vstup USA do války (obě 1917)

-            válka odhalila slabiny Ruska (nedostatek silnic a železnic, nedostatečný průmysl k zásobov. armády a uspokojení potřeb občanů) - lidé ztratili důvěru ve vládu a cara Mikuláše II., vypukly stávky a demonstrace (Únorová revoluce) –> car donucen abdikovat a o rok později s rodinou popraven –> vláda liberální Prozatímní vlády + vznik sovětů dělnických a vojenských zástupců tvořených radikálními socialisty - bolševiky vedenými V. I. Leninem - požadavek vlády sovětů bez Prozatímní vlády => Říjnová revoluce

-            Rusko uzavřelo mír s Německem (velké ztráty území + průmyslu textil., želez. a těžebního)

-            USA vyhlásily roku 1914 neutralitu, ale brzy se staly zásobárnou potravin, surovin a munice pro evropské státy (později pouze pro státy Dohody); začaly uvažovat o boji za demokracii a roku 1917 vyhlásily válku

-            roku 1918 vyhlásil Wilson svých 14 bodů mírového programu poválečného uspořádání světa

-            Německo (s malými zásobami potravin a munice) zahájilo válku totální a neomezenou námořní ve snaze porazit nepřátele dříve, než se na jejich stranu přidají USA

-            v létě 1918 podniklo Německo poslední rozsáhlou ofenzívu na západní frontě, ale bylo odraženo a donuceno vrátit se na své hranice

-            v září kapitulovalo Bulharsko a Turecko a došlo ke zhoršení situace Rakousko-Uherska, které se začalo rozpadávat a vznikaly nástupnické státy: Rakousko, Maďarsko, Československo, Polsko, Rumunsko a Jugoslávie

-            v listopadu abdikoval německý císař a byla vyhlášena republika

-            příměří bylo oficiálně uzavřeno 11. 11. 1918 v Compiegne ve Francii

 

 velké bitvy: u Verdunu, na Sommě, u Yper, na Marně

 

vynálezy: ponorky (ponorková válka - narušování námořních tras a potápění zásobovacích lodí), letadla, tanky, konvoje, bojové plyny (yperit, chlor), spalovací motor (lehký, odolný, účinný), poč. 19. st. - ropné deriváty (nafta), metalurgie, běžící pásy v továrnách, telegraf (později telefon), polní telefon, ostnatý drát, dělo na šrapnely, ruční granáty

 

důsledky:

o   10 mil. vojenských a 7 mil. civilních obětí

o   materiální škody

o   Německo bylo donuceno vydat námořnictvo a velkou část pozemních sil, propustit zajatce a zničit munici; základem reparací byl závazek Německa uznat dluhy své i svých spojenců

o   spojenci obsadili německá území na západ od Rýna (Francie)

o   mocenské postavení Francie se upevnilo, Anglie ztratila své postavení první světové velmoci

o   došlo k rozbití monarchií existujících od roku 1815

- k novému uspořádání Evropy došlo na Pařížské konferenci r. 1919 - Versailleská mírová smlouva s Německem, smlouva ze Saint-Germain-en-Laye s Rakouskem

 

 
 

Situace v Evropě roku 1914

 

 

Pařížská mírová konference

- 18. 1. 1919 (den vzniku Německého císařství)

- zástupci 27 států a 5 britských dominií (chybí představitelé poražené koalice ústředních mocností a Sovětského Ruska) - státy se všeobecnými a s omezenými zájmy

Řídícím centrem Nejvyšší rada (Rada pěti - VB, USA, Fr., It., Jap.)

- fr. premiér Georges Clemenceau

- britský ministerský předseda David Lloyd George

- prezident USA Thomas Woodrow Wilson

- italský předseda vlády Vittorio Orlando

- japonský předseda císařského kabinetu Nobuaki Makina

+ Rada tří - W. Wilson, G. Clemenceau, D. J. George

 

klíčové: přístup k poraženým mocnostem – Fr. tvrdé mírové podmínky (prosazování tzv. Fr. míru - likvidace něm. hosp.); USA koncepce kolektivní bezpečnosti (podpora VB); VB manévrovala; Itálie se neangažovala, nakonec podpořila Fr; Japonsko orientace na Tichomoří

- pod tlakem revolučního dění v Bavorsku a Maďarsku Francie prosadila své

- revoluční vlna též v Německu - únor 1919 zahájen formativní proces tzv. Výmarské republiky

 smlouva s Německem:

- 23. června Německé národní shromáždění ve Výmaru vyslovilo souhlas a 28. června 1919 ve Versailles ministr zahraničí Herman Müller smlouvu signoval

 ujednání:

o      Německo a jeho spojenci jsou odpovědni za všechny ztráty a škody

o      Francii vrátit Alsasko-Lotrinsko

o      Levý břeh Rýna po dobu patnácti let okupován spojeneckými jednotkami a z padesátikilometrového pásma pravého břehu staženy ozbrojené síly

o      ztráta všech kolonií: VB a Fr se podělily o Togo a Kamerun; východní Afrika - VB, Belgie a Portugalsko; Německá jihozápadní Afrika – Jihoafrická Unie; tichomořské ostrovy na sever od rovníku – Japonsko; jihopacifické državy - mandátní území Austrálie a Nového Zélandu

o      zrušení všeobecné branné povinnosti; profesionální pozemní armáda nesměla přesáhnout 100 000 mužů; válečné loďstvo - redukce, nesmí být ponorky

o      rozpuštěn Generální štáb a Německo nesmělo vyvíjet a vyrábět „ofenzivní“ zbraně.

o      výše reparací nebyla přesně určena

o      anulace brestlitevkého a bukurešťského míru

 

 mírová smlouva s Rakouskem: 10. 9. 1919 - zámek v Saint-Germain-en-Laye nedaleko Paříže

- potvrzena existence Rakouské republiky a nezávislých nástupnických států

- ČSR - historické hranice + zisk Vitorazska a Vlticka

- Itálie - Jižní Tyroly, Istrii a přístav Terst

- Království Srbů, Chorvatů a Slovinců - podle národnostní linie území v Korutanech, Kraňsku a Štýrsku; též Bosnu a Hercegovinu

 

mírová smlouva s Bulharskem: 27. 11. 1919 v Neuilly

- reparace 2,5 mld. zlatých franků

- Království SHS - část Makedonie

 

 mírová smlouva s Maďarskem: 4.6. 1920 v Trianonu

- Československo - Slovensko a Podkarpatskou Rus

- Rumunsko - Sedmihradsko a část Banátu

- Království SHS - Chorvatsko, Dalmácii a zbývající teritorium Banátu

- Dunaj pod mezinárodní kontrolu

 

 mírová smlouva s Tureckem: 10. 8. 1920 v Sevres

+ potvrzeny výsledky úsilí o zajištění územní celistvosti ČSR

+ 1920 uzavřely ČSR, Rumunsko a Jugoslávie tzv. Malou dohodu = původně obranný spolek proti Maďarsku (+ Polsku) - proti návratu Habsburků na trůn, o které usiloval Karel I.; později k zajištění mezinárodní politické a hospodářské stability v oblasti mezi Něm. a SSSR.